Epitafy

Před dávnými a dávnými časy na jedné Portě Jarek Nohavica potřeboval vyplnit čas a tak začal číst epitafy.
Říkal, že je třeba být připraven, protože v pláči a smutku se to pak těžce tvoří.
Po mnoha letech tahle vlna zasáhla i mě a tak jsem jich taky pár vypotil.
Vybral jsem několik ( snad) povedenějších.

Odpočívej Suzan v pokoji
teď již tě nic nebolí,
snad jen klávesnice a myš tě tlačí,
a net ti nejde? Je to k pláči!

( Suzan byla počítačová závislice)

Již zavřely se tvoje krásné oči
podzimní krajinou odváží tě černý kočí
na kolenou máš rudé káro
buď sbohem moje Báro!

( Bára byla známá tím, že ráda nosila kostkované sukně)

Pláčou kočky, dnes a zítra zas
zemřel Karel, vzal ho ďas.
Ať to všici kolem slyší
na hrob přinesem ti denně myši.

( tohle je pro mě. Tehdy jsme měli doma velkou kočičí sešlost.)


Nad hrobem dvě ženy klečí,
opodál pak dítě brečí.
A tak nemá klidný spánek
Mirek Topolánek
( Tehdejší premiér měl dítě s jinou ženou a dost se tím chlubil)

Napřed plný Strahov, potom pád,
Honzo! Proč jsi měl školačky tak rád?
Peněz málo, zůstal jenom prostý kříž
však lepší než hrobky honosná mříž.


Ač mrtev, v naších srdcích žije dál
žil tak naplno jak vždy hrál.
Jak hořko! Není s námi už
Karel Kryl- malý velký muž.



Idol mnoha dívek, mnoha žen,
sběratel vzácných cen.
Již nezazpívá žádnou z not
zlatý slavík, Karel Gott.