Anotace: pošta babího léta
zářijové slunce se sklání
k náruči podvečera
větřík známkuje
žloutnoucí lístky
neodeslaných vzkazů
míjejícího léta...
Jako bych stála před obrazem podzimu v galerii a přímo pod ním šustilo na vyleštěné podlaze barevné, suché listí a nikdo kolem nechápal, kde se tam vzalo, když se všude tak úzkostlivě uklízí? Jenom já vím........ :O)
14.09.2015 09:45:10 | Tichá meluzína
Neodeslané vzkazy bývají často posly smutku do vlastní duše. Ten smutek míjejícího léta padá i na mě... :-D
13.09.2015 23:16:06 | Amonasr