Anotace: o modrém smíření
když žluč nešťastný mysli
dáví některej den
kdesi na horách
modře kvete len
a jeho kvítka hýčkaj
o nebi smíření
něžnej sen...
Žluč chvilku kypí, dme se ti chřípí a pak...život je modrej vlak...jede si, jede si, koleje nad vřesy, snad pro ty sny spící, však já vím, že nejsi nevěřící..
11.06.2016 13:02:43 | básněnka
...je to tak modrej vlak unáší nás až za rozbřesk vřesovišť podél tratě
snění...:-D*
11.06.2016 13:08:16 | Frr
... pak bych chtěla být dosmrti na horách (no, po smrti taky:) ... jenže to nejde :D* - nepřestanu obdivovat, stačí ti pár slůvek ...
11.06.2016 12:49:09 | Ragnell