Anotace: když říje_n lesem nese se hlasem jelenů...
Dnes s tebou není žádná řeč
plaveš v mlhavém oparu příslibů
a všechno vzhůru nohama
beru do rukou stetoskop
tvářím se jako nad věcí
tak dýchej zhluboka
jako když jsi zamlada kráčel
mým deštěm rusalek
zase naslouchám
jen tiché listí a stopy v očekávání
zní tence
pod zástěrkou laní
troubení polnic jelenů
a zlaté parohy
k nohám
přesně v pět
zas cudně větve skláníš
i les má svá hájemství
každý les ukrývá jelena ... a déšť rusalek:) Pohádka, Philogyny, čte se rovnou do člověka ...:)
24.09.2016 07:06:22 | Ragnell
Já bych se jednou chtěla podívat do Karpat na Poloniny, snad se mi to splní, napíšu asi Ježíškovi, reklamy už útočí... :)
Děkuji.
24.09.2016 08:24:18 | Philogyny1
tebe číst vždycky potěší :)
23.09.2016 23:22:46 | iluzionistka
Jestli se ke mě přiblížíš s tím stetoskopem tak ti uteču i s tím tipem
23.09.2016 20:26:05 | klaun
Možná bych uslyšela to něco, co tajně tluče křídly v hrudi ... :) Děkuji.
23.09.2016 20:38:11 | Philogyny1
jazyk naslouchání olizuje šustící listy schouleného lesa...:-D* ST*
23.09.2016 18:34:20 | Frr
Děkuji, já mám dneska samé hezké komenty, jak tak koukám, to potěší , ne že ne...
23.09.2016 20:31:25 | Philogyny1
Snad znám to ticho tlení a trochu kluzko pod nohama, snad znám to ticho, ten cudný dech, to jenom láska jde si s náma
23.09.2016 18:31:09 | básněnka
Ano, tak nějak to bude, četla jsem si ho několikrát, krásný komentář, děkuji. :)
23.09.2016 20:29:12 | Philogyny1