jaro a___
jaro a___
Anotace: ___
jaro a
ticho venkovské kuchyně
lapené do vůně medu
ve zlatých mucholapkách
spirála agonie černých pěšců
v posledním vzepjetí
(za)křičí slepenými křídly
hlasitě
potichu
a pak si
jen tak odejdou
tak jako její vlasy
když přiblíží(š) se na dosah
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
...já nesnáším chleba, co se mi rozpadne, když si ho chci ukrojit...
18.03.2017 20:08:45 | Jort
Na tohle jsem už svým způsobem vyzrála, nůž ostrý jako břitva a chleba na prkýnku, a ani nemám prsa od mouky... :)
19.03.2017 06:41:39 | Philogyny1
chebuldop - bi cýchrecu
17.03.2017 14:03:53 | aravara
Po pravdě přiznávám, že jediné, co nesnáším, jsou ty nešťastné mouchy, někdy doslova bojují o život a bzučí tu svou agonii, bojují do poslední chvíle.
A někdy se stane, že mi i s tou spirálou přistanou na hlavě a já rvu z vlasů mucholapku, naštvané mouchy a mrtvé mouchy a směju se sama sobě...
17.03.2017 16:13:46 | Philogyny1