kalamitní
kalamitní
Anotace: _
Les mlčí pásové pily
pili lýkožrouti pili
dna kořenů co k nebi se tyčí
oči (s)pálených sov nepřekřičíš
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... dna kořenů co k nebi se tyčí ... hezky řečeno, že až něpěkně mi :) se tu usmívám, když mi vlastně do úsměvu ani není -
03.06.2018 10:35:04 | Ragnell
Ty smrkové kultury zaplakaly, vysazuje se, natírají špičky proti okusu, všude oplocenky, tak snad... :)
03.06.2018 11:37:35 | Philogyny1
:) jsem někde četla, že všechny kalamity, jsou vlastně přirozený regenerační proces - z popela, zetlelého napadeného dříví ... povstane nový les. Na ni nemáme, na přírodu - ale poslouchá, když pomáháme ... asi :D Krásná báseň, Philog
03.06.2018 11:58:14 | Ragnell
Dřív se příroda měnila pozvolna a nenápadně, dnes přímo nám před očima - jsme tak nechtěnými přímými svědky "pokroku", který nás doběhl a začal nám nějak utíkat... ST
03.06.2018 10:12:28 | Amonasr
...máme to tu místy jako měsíční krajinu, pár solitérů, co se ve větru sklání bez opory, než je vyvrátí...
03.06.2018 11:35:10 | Philogyny1
Ano, znám tu smutnou situaci ze svých rodných Jeseníků - kdysi nám je ničily Chvaletice, teď pro změnu kůrovec, což prý souvisí s klimatickou změnou, a to je už problém globálních rozměrů. Věřím, že časem se z toho Jeseníky taky vylížou rozumnějším lesním hospodářstvím (výsadbou smíšených porostů apod.), ale to je asi na generace. Ovšem ze starých předválečných fotografií vím, že mnohde tam, kde dnes stojí les a nic jiného jsem si tam dosud ani neuměl představit, bývala tenkrát pole a hospodářství, která po válce zanikla. Krajina tedy prochází už po řadu generací podstatnými změnami, dívám se na to proto i z jistého nadhledu a nepropadám beznaději... :-)
04.06.2018 09:20:05 | Amonasr
Je to tak. Chodím mezi vysazenou školkou a někdy si říkám, za jak dlouho mne přerostou... Začnu dělat časosběrné snímky. :)
04.06.2018 12:46:15 | Philogyny1