Koncert

Koncert začal.
Jsou čtyři ráno, otevřel jsem okno a už to venku jede.
Letos se u nás ubytovalo nezvykle hodně muzikantů.
Neplatí nic nám, ani vzdušné úřadu.
Jsou hodně zcestovalí.
Někteří jsou z Asie, jiní z Afriky.
Je tu i pár místních.
Tráví u nás půl roku.
Námět pro zpěv berou z toho pohledu na svět.
Svět z ptačí perspektivy.
Poslouchám je raději, než zprávy z TV.
Berou nám slámu z půdy.
Kradou peří.
Vrtají díry do fasády.
Trousí nám tu na kola, auta i nás.
A já jim za to přivez staré litinové pítko co nemají ani na Staromáku.
Proto jsou tu oni zase u nás v tak hojném počtu.
Dnes budou trénovat jako při vojenském cvičení nízké průlety kopírující terén.
Jako střely Tomahawku.
Mají námluvy a tak lítají v párech.
A já slyším: já jsem ti to povídal, já jsem ti to povídal.
Jo já vím, děkuji.
Zkuste vynechat tu novou fasádu vy frajeři nebes.
Nebo krovy podbiju a tím to zabiju.