O nečlověčím pohledu
Nezbedník
V bedně
U nohy
Na provazu
V hlavě
Snad i v trávě
Hraje si on se mnou
Haf, haf praví
Podrbání čeká
Skáče, vyje, rdousí
Hlídá, slintá musí
Takový je ten náš útěkář věčný
A my mu máme za to být ještě vděční
Taky bych rád někdy štěkal
Aby na mně někdo čekal
Haf haf.
Přečteno 299x
Tipy 2
Poslední tipující: jenommarie
Komentáře (0)