Anotace: ___
Přicházíš nesměle
v hodinách černých kocourů
a dotekem růžence v kostele (zníš)
proplétáš mezi prsty kuličky přání
v každé jeden malý hřích
co do lásky kroužíš
všechna ta ptačí hnízda
v načechraných chvílích
s touhou v ozvěnách
malých zachumlaných fantazií
s mými sny
se pořád míjíš
a nedáš spát
zas potichu zpívám
Otčenáš
...když peří smutně opadává z křídel
škraloupy ticha pijí tmu z mrznoucích vřídel
marnotratné sny mravenčího shonu
zažene až nad ránem hlahol
modrého zvonu..:-D ST*
12.11.2016 07:30:08 | Frr
Musím se jít podívat do zrcadla, jak to vypadá s těmi křídly,
usmívám se tu, vzpomněla jsem si na jednu malou, co jsem na sebe napsala jako parodii a tak nějak ses neomylně trefil...
Děkuji. :)
12.11.2016 07:35:13 | Philogyny1
dozněla slova modliteb,
v rozbřesku nového rána,
nad křížem zazněl něžný tep,
Zapěla svou píseň vrána.
12.11.2016 07:09:47 | kosák