.
v měděné svatyni
pro dva dechy
se vzpínají houpací koně
/je na dně starých věží
pořád nový obraz/
mávám oprýskaným
cínovým vojáčkům a kominíčkům
křižujícím cesty
jejich tanečnic a pastýřek
já jsem pořád já
tak se ti kladu
pod bříška prstů
aby ses ve mně mohl měnit
po kapkách
/a jeřabiny zase mají svoji barvu/
.
tak se ti kladu
pod bříška prstů
aby ses ve mně mohl měnit
po kapkách
.
Kdo je ten oblak whiskey?
Jímavá za.
Nikomu nic nepovím.
Snad jen, že náměsíční pátrají v hlubinách.
15.10.2011 10:13:00 | visitor