Anotace: Miniatura na speciální přání k obrázku... ;-)
Ona: Cítím se, jako by mě přejel parní válec. Stydím se, červenám, zavírám oči a nejradši bych se propadla do horoucích pekel. Je to sotva den, co ho znám a jsem schopná udělat cokoliv. Stojím přímo před ním a jediný kousek oděvu, který pokrývá část mého - prý dokonalého - těla, mi právě pomalu stahuje po dlouhých nohou dolů. A sakra tak pomalu, že se mi z toho tím vzrušením klepou kolena. Je na mě zlý a pořád něco přikazuje. Cítím, že se mi to líbí. Připadám si jako děvka.
On: "Oči! Slečno. Oční kontakt je důležitý. Takže chci neustále vidět vaše oči!" Je tak sladká a křehká, nemůžu se vynadívat na její světlou pokožku, na proužek v klíně a cítím, jak se mi bouří můj velikán v kalhotách.
Ona: "Promiňte, pane," omlouvám se. Ten nenápadný kousek krajky přesunuje pod kolena a dívá se mi přímo tam. Přeje si, abych sklonila hlavu a dívala se přesně na to, co dělá. Blíží se a dvěma prsty líně přejíždí tu malou linii chloupků. Instinktivně zakláním hlavu, nechci se dívat.
On: "Zlobíte, slečno!"
Ona: Poslechnu a znovu se dívám na něj. Svým prstem zajíždí přímo doprostřed a slastně otevírá ústa. Nabírá vzduch a vyfoukává ho jemně na to místečko. Je mi zima. Cítím, jak se snaží dostat ještě dál a odsunuju nohy maličko od sebe.
On: "Já to nedovolil, slečno!" Je tak vlhká a stále nechápe princip naší hry. Já jsem ten, který určuje pravidla a ona poslouchá. Omlouvá ji jedině její mladost a nezkušenost. Ten balík, který jsem zaplatil za její panenství je mi najednou úplně ukradený. Já budu ten, který tuhle holku připraví na život a ona mi bude k dispozici následující rok, dva dny v týdnu. Nic víc, nic míň.
Ona: Nechápu, jak jsem to mohla udělat! Dva dny po patnáctých narozeninách a já tu stojím, před podstatně starším mužem, teď už zcela nahá a najednou propadám beznaději.
On: "Nohy od sebe, ale jen tak, jak to dovolím."
Ona: Naznačuje, jak moc. Není to příliš, ale ani málo. Cítím špičku jeho prstu na místech, o kterých jsem četla jen v knihách.
On: "Bude se ti to líbit, budu jemný."
Ona: "Ano, pane. Já vím, pane." Ach bože. Je přímo tam. Pravou dlaní mi mne bradavky, hraje si s nimi a levou...
On: "Jste tak vlhká, slečno!" Sakra tahle holka má něco do sebe. Bříškem prstu přejíždím po narůžovělé sliznici a snažím se ho natlačit alespoň malý kousek do jejího horkého těla. Podařilo se. Celá se chvěje.
Ona: "Ach ne!" Cítím v sobě něco... cizího. Nebolí to, jen ten neznámý pocit nedokážu popsat. Za tohle skončím v pekle!
On: "Tohle je začátek, slečno. Noc je dlouhá!"
Ona: "Ano, pane." Přestává a přikazuje mi, abych poklekla. Rozepíná si pásek u kalhot. Chce se mi plakat a vrátit čas. Poklekám. Najednou mě popadá jemně za lícní kosti a líbá. Mou ruku mi přikládá do jeho klína. Zmocňuje se mě ještě větší obava. Je tak velký.
On: "Po dnešní noci, nebudete chtít nikdy přestat, slečno!"
Ona: Mám chuť odpovědět, nevím. Vyčkávám a přijímám jeho jazyk do svých úst. Přenechávám se všanc osudu.