Když všichni chtějí totéž

Zaslechl zvonek u dveří. Když je otevřel, vrhla se mu kolem krku. Beze slova. Cítil, jak se chvěje.
Začali se líbat…třásly se mu prsty, když ji pomalu svlékal…nemohl se vynadívat na postupně obnažující se tělo. Nedočkavými rty líbal štíhlý krk, bělostná ramena, hroty ňader, měkké břicho, boky, pevné nohy a mezi nimi…
Vzdychla. Přitiskla se k němu a zcela se otevřela nastupující vášni.
Hladce, horce, naléhavě a šťavnatě se bořil do hlubin jejího orgasmu. Milovali se pomalu, vychutnávali si každé hnutí těl, každý záchvěv vášně.
Zcela polapeni v extázi smyslů, vnímání spojení - výkřik z jejich úst vyšel takřka současně. Zůstali ležet okamžik v objetí, v těsném dotyku orosené kůže.

Odešla. Zbyla po ní jen vůně konvalinek.
Vstal a vypnul kameru. V mobilu vytočil číslo.
„Tak hotovo. Dostal jsem ji. Navalíte sud piva, pánové.“ Spokojeně se zasmál a šel si dát sprchu.
Ona vyšla z domu, típla v kapse saka zapnutý mobil, popošla k čekající kamarádce a s úsměvem se zeptala: „Slyšelas všechno? Pak mám u vás, dámy, večeři.“ Zavěsila se do kamarádky a obě dívky zašly po schodech do metra.

Na lavičce u domu spal bezdomovec. Už dlouho nic nejedl, a už vůbec si nepamatoval, kdy by naposledy souložil… ono taky, kdo by se s ním sázel.