procítit

bejvalo to jako uroboros
a já tě kousala do ocasu


nikdy si neviděl mojí krásu
jenom zbraň hromadnýho ničení
a ty jediný si jí uměl
používat


ani se na mě už nepodíváš
nechoděj nám žádné zprávy
bez naděje
nechci ti už nic říct


chtěla jsem se jenom svlíkat
před tebou a tím momentem se vypnout
trochu lásky
nahé ve tvé sprše


/vždycky si mě zval k sobě ledabyle nedbale když si šel do sprchy a v ten moment jsme to byli my, jenom my nazí a bez přetvářky...chtěl jsi/


nestihla jsem říct ani slovo
tvá ruka pod mým kabátem


/někde v jiné dimenzi jsme spolu rozbili ten sušák v předsíni totálním masakrem falešné vášně, ale proživali bychom ji na maximum znovu, jen pro ten únik/


dřív si mě poslouchal
hodiny a hodiny
fascinován slovem


/seděla jsem na tvojí posteli naprosto unešená sama sebou a mluvila jsem a mluvila a tajně doufala, že mě políbíš/


kde to jsme?
už se neptám

naše hry
k čemu naší dávný lásky
moje vize, budeme spolu napořád?


/dívala jsem se z tvého střešního okna na Kavalírku a ptala se tě jestli chodíš běhat a ty mi v odpověd chytil za vlasy a přítáhnul mě k posteli/


je lepší cítit něco než nic?