nezasloužíš si mě..

jako by to bylo poprvé dívala se do jeho očí a on tam fyzicky nebyl

myslela na to jaké to bylo , když to dělala doopravdy

byla ubrečená a někde vzadu za jeho zorničkami se snažila najít alespoň něco

soucit

cit

 

 

a teď viděla jeho tvář zcela zřetelně jako každý večer vedle sebe na polštáři a on byl bůhví kde, nikdy nebyl s ní

byla to její fantazie, která vytvářela obrazy jeho pohybů rukou po jejím nahém těle k ránu, když se snažila vyhrabat z postele..byla to její fantazie, která jí líbala v kuchyni na čelo zatímco připravovala čaj..

a nebyl tam

ani, když usínala a nemohla spát a její mysl ho viděla zřetelně dívajíc se mu do očí

kéž by tu skutečně byl, říkala si..

 

 

je to jen bolest.

.

 

 

na vrcholu té cesty byl pád

chtěla jsem se s tebou jen zasmát a držet tě za ruku a chtěl jsem si užít moment tvojí přítomosti

sklo se roztříštilo

iluze spadla a zdála se být lepší než skutečnost

dost

 

 

dost.

.

 

 

 

bolí mě to a ty se směješ

kříčím tu na celou hospodu a prezentuju svoje šílenství na všechny směry

a hysterie

poslední sousto ti odpírám od úst a dělám to z lásky k tobě

vypadni

chcípni

a

zůstaň ve svém hrobě

 

 

jestli..

..tohle..

je ta láska.

 

 

 

kterou bys mi dával

.

 

 

 

jestli tohle je naše skutečnost.

.