dávám sbohem
těm břehům proklatejm
prázdná láska
z jedný strany
v bazénu
snaha utopit tě
ta lavice při sebemenším pohybu vrže
stejně jako když..
voda
svoboda
pořád se vracím tam a zpátky
s čím dál tím větší únavou
chceš mě nebo nechceš?
i navždy má svůj konec
Líbí se mi předposlední strofa, moc. Oni když chtějí, tak se ozývají. A možná i ne...
03.05.2018 15:27:17 | Philogyny1