Anotace: Papírový dárek s nakreslenou kočkou od vnučky Sabinky.
Kouká to na mě, stvoření jak z hororu,
kočka či ďábel, vyber si.
S batohem na zádech,
vousy co trčí cik cak z nosu jen
oči vyvalené, uši jak z bílé lišky.
Rudá kůže, nebo srst snad,
v batohu šípy tři, nebo šipky vzhůru,
pak písmeno velké D kouká si jen tak z batůžku.
V ruce, či tlapě snad užovku si drží, k večeři si ji dá.
Nad ní šipka či šíp vzhůru letí.
Stvoření jak z pohádky o kočičím tulákovi
co prochodil snad celý svět.
Urousaný, a unavený se vrací konečně domů.
Domů ke své milé mámě,
protože poznal, že svět není pro kočky.
Jen domov s kouzelnou miskou
je pro holky a kluky kočičí.
To je pěkné .-)
Děti kreslí tak, jak to vidí jen ony. Zrovna včera jsem dělala úkol se starším vnoučkem Měl nakreslit zimu. Kdyby jsi viděl ten obrázek, smál by jsi se ještě teď. Sněhulák měl mrkvičku větší než hlavu, černé uhlíky (spíše velké uhle) no a metlička? Raketa do vesmíru...Dnes mi pyšně ukazoval jedničku, kterou od paní učitelky dostal .-)
Pěkná básnička, děkuji Ti za ni. Velmi se mi políbila .-)
13.12.2024 21:54:58 | Jarunka
mně se dětské kresby líbí naprosto
právě ta nedokonalost a bezprostřednost zachycení
to potom mizí, když pak vyrostou
a proto tyhle obrázky já na výsost si cením
:)
09.12.2024 09:50:48 | šuměnka