Dračí křídla

Říká se, že člověk vznikl z opice, opice vzešla z myši, myš z ryby, ryba z vody, voda z vesmírného prachu – a vesmírný prach z nicoty vyplňující svět, dokud ještě nebyl.

Člověk. Zní to hrdě, i když má počátek v opici – a zřejmě i v praseti, jak tvrdí doktor Eugene McCarthy, přední odborník na křížení zvířat z univerzity v americké Georgii. Člověk totiž má geneticky nejblíže k opici, ovšem (na rozdíl od primátů) nemá srst, má tlustou vrstvu podkožního tuku, často světlé oči, vystupující nos a výrazné oční řasy, tedy charakteristiky, které druh „homo" zdědil po praseti. Vždyť se prasečí tkáň běžné používá při transplantacích, neboť je geneticky velmi blízká člověku.

Které z charakterových vlastností ale máme od potměšile intrikující opice, a jaké v nás zůstaly po inteligentním, leč líně pohodlném praseti? A co nám dali neandertálci, se kterými se moderní člověk – tedy rodilý Afričan, křížil zhruba po dobu deseti tisíc let? Ovšem pouze v Asii a v Evropě, nikoli v Africe. Známá je například hypotéza o neandertálském původu genu mikrocefalinu, který podporuje rozvoj mozku.

Jak funguje takový šikovně rozvinutý mozek? Dal modernímu africkému člověku něco navíc, nebo jej o cosi důležitého připravil?

A je vůbec stádo poddajně odevzdaných prasat schopno rozeznat, že je potměšilá opice s hypertrofovanou vypočítavostí vede na porážku?