Anotace: ..
jsem most co stůně
- krvácím z ran různých ráží
/mostům se prý rány těžko hojí
a mají strach z prázdna
co jednou nepřemostí/
zůstanu na stejné pláži
hlídat stopy hvězdy vůně
vzývat Nejvyššího Blázna
a hřát si kosti
podobojí
Štěstí se někdy mostům vyhýbá, těžko by i ten odlomený kus kamene proměnilo v něco jiného než poušť, ale kdoví, třeba se to Bláznovi podaří.
13.04.2014 19:00:31 | J's ..
stačilo by mostu nabídnout opačný břeh - on je jinak na pláži dost zbytečnej - jenže Blázen je Blázen :o)
13.04.2014 19:04:41 | hanele m.
Tohle mě naprosto dostalo, asi jedna z nejlepších věcí, co jsem tu za poslední dobu četla. Určitě to chápu po svém, ale ty emoce, co z toho na mě vyletěly, jsou neskutečně hmatatelné. Fakt dobré.
13.04.2014 16:32:14 | iluzionistka