Anotace: když se vzedme řeka života a vystupuje ze svých břehů..
po proudu běhuté řeky
uhánějí hořící lodičky
na nich jak víchy
vzplály
papírové sudičky
v dáli splývá nebe
s mořem
ke dnu klesají
s popelem
stesky i s hořem...
Jo stesky dobře hoří a daj se pak utopit až na dno moří...
14.10.2015 09:35:24 | básněnka
..a na rozdíl od vraků lodí rozpustí se v hlenech hlubinných tvorstev..která pak ovšem
když vyplují na hladinu, působí značně melancholickým dojmem-viz krakatice a Olíhně..:-)
14.10.2015 10:17:35 | Frr
Mám rád ten pohled, kdy splývá nebe s mořem.
13.10.2015 22:24:30 | A42
a nádhernej je A. Rimbaud:.."už se zase sešla věčnost věčnost moře se sluncem":-D
13.10.2015 22:33:46 | Frr
:-)) a já se celou dobu rozmejšlim, jestli sem nedám úryvek korábu..;-))
-omlouvám se za vmísení;-)
13.10.2015 22:37:03 | GiovaniDaVinci
... a na vlnách se zrcadlí oblaka snů, co staly se nám osudem...
13.10.2015 22:08:28 | Aida
....a za zrcadlem snů hlubiny bezedné věčnosti opojného ticha..díky..:-D
13.10.2015 22:35:57 | Frr
..snad ani nedýchám, tolik je dojmů... vzedmu se s vděčností z pěny tvých dnů a všechny stesky odplují... Zlá víla ztratí kouzelnou moc - a proto já ti děkuji, příteli drahý, dobrou noc!
14.10.2015 00:17:10 | Aida