Anotace: když ranní káva stydne
probudil jsem se sám
voda vřela již dávno
a v konvici chladne
objetí nevřelá
zrn rozemletých dní
černých jak sedlina
hořkost zvýrazní
strohý fakt
že prázdné srdce bolí víc
než hlava zpitá do němoty
slov jež nevyřčena trýzní
ty tu nejsi
a já v samotě rána
vařím kávu smutku
Kávu smutku,
ktorá chutí
ako tvoje bozky,
ktorých sme sa nikdy dosť
nenapili.
A potom nám chýbal
kofeín
na ďalší deň.
Bez seba.
..dobrá, hneď takto zrána.
26.06.2016 08:02:04 | Sofia Filein