je to jako olizovat nůž špičkou jazyka
i když nám řekli, že se to nedělá
a pak se dívat, jak z něj kape krev
je to jako neschopnost "říct ne"
nevědomost neomlouvá
pomalé krůčky a hruď se jí vzdouvá
chtěla by na malou chvíli spočinout ti v náruči
pak si odskočit a vrazit ti ostrej nůž mezi voči
abych tě infikovala sebou
jako ty mě
zahrnul bys mě pak něhou
víc než obvykle
jako bys svíral mou vůli ve svých spárech
a já si nedokázala představit bejt bez tebe
přitom mi to rozum vůbec nebere
snad pomůžou mi přátele
snad se dostanu na pomyslné dno
aniž by to ostatní viděli
pak se zvednu z prachu a špíny
snad to překonám ten pocit, že tu nejsi
už jednou jsem to zažila nanečisto
ty ses znovuobjevil
jako stín
bledej a škaredej jako noc
pán temnot
démon, kterej do snů se mi promítá
v ten moment, kdy to nejsem já
seš jako ty drogy, který bereš
způsobujou euforický stavy
ale musíš je brát dál
i když už tě to přestane bavit
i když tě to bolí uvnitř tebe
i když ti to vnitřnosti trhá na kusy
všechna ta temnota se dere ven
a odměnou za to, ti je jeden den
kdy si fakt, vážně, doopravdy šťastnej