Tvář

dívám se s bázní na křehkost duše

dívám se na krásu sněhové vločky
voda co přijala pevné tělo
nenapodobitelný briliant
nevyrobitelný lidskou rukou
rozhazovaný stvořitelem
jen tak v miliardách variací, pro jeho potěšení


zhmotnělá na pár chvil
než roztaje v slunečním polibku
uschovaná stovky let
v tajemstvích ledových ker minulosti


paměť planety
posvátný hologram
skvost pro odvážné, co nebojí se poznávat pravdu
hrob těm, co nepokorně přecenili síly
vznešenost ušlechtilým
ubohost nìzkým
manifest statečnosti
kormidlo svědomí
síla v proměnách života


vločka
duše jediného člověka


dívám se s úžasem do její tváře