víš
víš
Anotace: —
stříbrnou kajalovou tužkou vykreslím
po paměti společný smích
to když fouká silný vítr
dál nikdy nedojdu
štěkají psi, víš
a venku fouká silný vítr, co maže oči do
spadlého listí
to jediné je opravdové
Fouká silný vítr a já jsem v lese. Nespěchám.
Poslouchám, jak úpí stromy.
Vteřina a suchý třesk. Tak mizíme
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Miluju silný vítr.Jen potom trávím celý den hledáním klobouku.
To vrzání starých stromů mi zase připomíná že si mám promazat kolena ST
26.11.2017 03:04:10 | klaun
já taky, schválně chodím pod jedním stromem, co se kymácí jak lodní stožár, něco mne k tomu nutí...
26.11.2017 14:09:22 | Philogyny1
...pamatuji, jak před mnoha lety padaly veliké kroupy a já myslel, že nám někdo bouchá na okno v prvním patře...
25.11.2017 17:30:54 | Jort
Dnes jsme si ten silný vítr a úpění stromů v Jeseníkách v lese u sv. Anny taky nečekaně užili... Byl jsem rád, když jsme pak zmizeli zpátky domů, i když spadlá taška ze střechy a ulítlý plech z šopy taky nebylo zrovná milé přivítání po návratu... :-)
25.11.2017 15:40:01 | Amonasr
...a nám ve mlýně praskaly tabulky skla, jako kdyby do nich někdo tloukl, lezu tam po všech těch žebřících, a hledám... :)
25.11.2017 15:57:00 | Philogyny1
...boží dopuštění... tak ať je těch popraskaných tabulek co nejmíň... ;-)
25.11.2017 16:00:15 | Amonasr
...to jsem ještě nezažila, přišlo mi, jako kdyby je vyklovával nějaký pták zevnitř, ten zvuk... a tak hezký podvečer přeji... :)
25.11.2017 17:07:28 | Philogyny1
To zní až strašidelně... Tady už se naštěstí vítr utišil. I Tobě pěkný večer! :-)
25.11.2017 17:26:57 | Amonasr