zvonkohra

zvonkohra


  

Já jsem zvuk a ty hra

a pak zas naopak

chtít

dotknout se

rubu svítání

když tváře

setřou

barvy stínů

-

rozednít kameny pro zvláštní slova

jen jednou

rezonovat 

až popraskají struny

v hrdlech všech vesnických kohoutů

(bez O2)

  

Autor Philogyny1, 08.08.2018
Přečteno 413x
Tipy 29
Poslední tipující: piťura, odnikud, život je pes, zdenka, bogen, LenkaT, Amonasr, Anděl, knihomolka, Akrij8, ...
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

být bez sítě mě vždycky neskutečně stresovalo, teď je mi sem tam bez toho i fajn :)

13.08.2018 19:13:47 | odnikud

líbí

Krásná Svati!**ST**

09.08.2018 05:01:51 | Anděl

líbí

je to taková malá legrácka...děkuji

09.08.2018 06:45:34 | Philogyny1

líbí

...slova kamenů...

08.08.2018 12:08:15 | Jort

líbí

jsou...

08.08.2018 18:29:52 | Philogyny1

líbí

... skrytá síť ...

08.08.2018 11:16:35 | Marcella

líbí

...nejlíp se cítím v mlze, dokonale anonymní...pořád ji fotím... :)

08.08.2018 18:29:07 | Philogyny1

líbí

kohoutci mají hrdélka z křemene..kokrháním si jitro způsobí-kdykoliv se jim zamane...ki ki ky ky.....etc. ST* :-D*

08.08.2018 09:00:18 | Frr

líbí

Jo, na tom něco bude, Jirko.

08.08.2018 18:25:53 | Philogyny1

líbí

Reklamááá...směju se, bezdrátová síť se strunami chtění,rezonovat i po setmění? :-)

08.08.2018 07:21:23 | básněnka

líbí

Že ty mne vždycky prokoukneš, taky se tu směju... :)

08.08.2018 18:24:56 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel