Anotace: ..
vedeš mě do válek
pokládám hlavu na špalek
dennodenně
že ne?
že jsem se prostě spletla
a viděla na cestě světla
tam kde nebyla?
že to jiná lampa svítila
a vůbec ne mně?
že ve tmě
mi bude líp?
že nebyl žádný slib?
že ty hlasy
zněly asi
jen v mé hlavě?
že sama to zvládnu hravě?
no právě..
Život je rodu mužského. Poslední dobou raději mlčím. Že existují výjimky? Ano jímky...
28.10.2019 15:30:51 | Philogyny
Hrdinčina mluva je dobrá a jímavá, ale cítím že ona deklamuje dramatický rozchod z něčeho co bylo ustanovené pouze povrchně a zdánlivě (ona se nespletla) - v tom je zřejmě příčina, proč básnička vyznívá nepravdivě a jako bez pointy
28.10.2019 08:28:00 | Karel Koryntka