Vesmírné lodě

Její hlas prořezává písní, 

jak vesmírné lodě driftují oblohou,

v objetí zvuku hudba jiný časoprostor,

Saviňon noci jako stopy od kol,

duší praskání gramofonové desky,

kytarové rify a depešácké syňťáky,

objetí přatelství na gauči vzpomínky,

ticho prořezává jen předení kocoura,

a úzkost se mění v báseň, 

vesmírné lodě plují oblohou, 

už na nich neodpluješ, 

jsi na zemi ukotven ve svém korábu,

topíš se v pocitech o démant ze slov,

nespavost opilost zkřehlost, 

doteky a samota nevyhnutelná jako píseň ve tmĕ.