0/10

Nebudu chodit kolem horké kaše, prostě řeknu, že je chyba válet si šunky, zatímco o kus dál někdo připravuje konec světa. Jedna Jana by řekla, že jsem pako a že všechno moc řeším. Jo, je to přirozenost. Každý má něco, čím ostatní odpuzuje a druhé přitahuje, nebo jak to mám sakra říct. Jo. Jako ten chlap dneska u auta, nerozuměl jsem mu ani slovo, ale přesto jsem pochopil, že chce drobné na kafe. Nebo ta holka, která se nedokázala smířit s rozchodem a řešila to pláčem. Svého kluka už sere, ale někdo novej v ní uvidí chudinku, které je třeba se ujmout. Uvidí v ní snadnou kořist.
Já bych si dal facku za to, jak jsem nakonec skončil. Ale nepomohlo by mi to, prostě bych pár dní sekal latinu a pak bych byl zase tím, který se fackuje.
A to jsme my. Že jo? Že jsme takoví? Všichni. My všichni ve mně. A jedna Jana, ale ta už není mezi námi. Modlíme se za déšť právě když se topíme v moři.

Když si představím, že jsem si tuhle dobu představoval úplně jinak, nedokážu si představit, že zítra bude líp.