9/10

uvidíme se za velmi temné noci
uvidíme se až noc bude temná, řekla jsi mi a potom ses už nikdy neukázala. tak jsem si časem vypěstoval strom, který vrhal stín namísto tebe. ne, nebylo to totéž, ale bylo to víc než nic. čekal jsem dlouho. čekal jsem dlouho na tu nejtemnější noc ve svém životě, ale každá přece mohla být zítra temnější. neohlížím se, dívám se kupředu, jdu však pozpátku. podívej se mi do očí a řekni mi totéž, co jsi mi dávno říkala očima.
dívej se, jak strom vyrostl. ani mraky ho nezakryjí. ani mlha. pěkný den je pěkný i když je ošklivo, ale ošklivý den bude ošklivý, i kdyby bylo krásně.
myslím, že už se neuvidíme. ukaž mi jak se mizí a já ti zamávám.



tak jak jsem si celý život přál
zemřel jsem v pokoji prázdném s tlustými stěnami
špinavý zanedbaný
obklopený

vzpomínkami
bez rudých světel v oknech a tělesných návyků
rozmělněn mlýnskými kameny
petrolejem
který už není důležitý
na krvinkách obrovské černé bradavice
v plicích čaj a v srdci oheň
moje tělo pluje černou vodou k břehu
a vábí mrchožrouty
černá tma a černé moře vše v temných obrysech
příboj a šum ticha
květiny uvadající a rodící se
život je
tak ustanovený
nemám směr jsem obraz na stěně té kterou miluji
ráda se na mě dívá ráda o mně mluví
oprašuje mě
v jednom z těchto dnů kdy už nejsem jsem jenom tím kým jsem měl být
když jsem chtěl být
a já
ti už nemůžu ublížit
protože hoříš a jen popel po tobě zůstane


myslel jsem že jsem tě našel
ale byla jsi jen nemoc
musím vydržet bolest
najít sám sebe v tobě
sebrat se
a zemřít zdravý
už napořád