Jen tak sedám a píši

Teď jsem vstal a naposledy jsem v práci viděl včerejší večerní zprávy.Doufám, že to nebude zase jako čtrnáctého v sobotu, kdy jsem se až ve 12 hodin dozvěděl tu hrůzu, co se stala v Paříži.
Víte, už jsem tak nějak pochopil ty naše ženský, no, a hlavně tu mojí, když mě často říká, abych na ty zprávy tolik nekoukal, že si tím akorát ubližuju.A má pravdu.

A musím jí dát za pravdu, a to i z vlastní zkušenosti, a to z dětství.
Když můj táta byl ještě při síle, ale i potom, Děsně Prudil.
Byl to Těžkej cholerik, a nebral při svých výbuších na nikoho ohledy.
No, a co.
Já jsem měl své angličáky, svojí vybudovanou sbírku na základě směnného obchodu, a díky tomu, mám na dětství prožitém v neustálém napětí,
i Krásné vzpomínky.
A nejen to.Tenkrát mě ta sbírka a to lumpačení na ulicích z klukama, jistě zachránila před něčím, co by mě už tehdy mohlo nějak i uškodit.

Zkrátka děti mají svůj svět, no a to je moc dobře, obzvláště pak, když vyrůstají doma v neustálém napětí.
Když jdu za mamkou na hřbitov, Nikdy jsem své milované Myšce(to tak někdy říkám své ženě), neřekl, že jdu na Olšany za mamkou a i tátou.
Prostě TO Nejde.Můj mozek má takové špatné zážitky, že ho tam prostě nepustí.To otcovo špatné chování, Zcela zakrývá i to dobré co pro mě v životě udělal.A s tím já už nic nenadělám.
To se prostě stalo, tak to je, a nedá se to už NIKDY vrátit.

Proto, a hlavně proto, by člověk, než udělá nějaké rozhodnutí, měl věc kapku promyslet, nežli něco řekne a pak následně i udělá.
Já vím, člověk není naprogramovaný stroj, aby se vždy choval uvážlivě, podle předem daného plánu, má svojí povahu, má své emoce,
ale přece!, měl by vážit slova a pak i to, co kolikrát udělá.

No a tak dnes už konečně vím, že ženský vědí moc dobře co dělají, když si svůj mozkovej kompjůtr nechtějí zasr.. samejma negacema, jelikož se vždy ve špatných dobách, ale i po nich, musely starat o své potomky, a to už jenom proto, aby život jako takový, zkrátka pokračoval dál.
Aby děti vyrůstali třeba i bez tátů, ale aby jim byl stále někdo na blízku, někdo, kdo je miluje až zahrob.

Ale i tak mi to úplně nedá, a tak jen tak z lehounka mrknu na Seznam.cz, abych byl alespoň kapičku v obraze, co se vůbec děje.
Ale pozor, pánové!, z lehka.