20.3.

Ahoj, prdelky.

Jakej jste měli víkend? Já, abych byla úplně upřímná, tak nic moc. Spíš nic, než moc:)) Depresivní úzkost nabrala takovejch rozměrů, že už to bylo i fyzický. Jenom sem ležela, úplně unavená, bez hezkejch myšlenek, bez cíle, zase mi strašili bubáci v hlavě a měla jsem pocit, jako by m někdo trhal plíce a srdce zaživa a roztahoval mi ruce na skřipci. No a jelikož jsem byla doma sama, tak jsem včera našla úročiště u našich a musim říct, že mi to moc pomohlo. Dneska je to jakš takš dobrý, tak se to snad už uklidní.

Popravdě jsem si myslela, že to v létě skončilo a už nebudou ty stav tak krušný, až doteď to tak bylo. No a teď kvůli jedný paní ve škole, která nám dělá problém s odevzdáním indexu za dva tejdny, sem si to nějak zas v tý svý palici spustila.

Většina lidí mi říká, abych se na ty stavy vykašlala, abych si to nepřipouštěla. Je mi to blbý říct, ale kdo tydle stavy nepoznal, tak nechápe, že se to lehko řekne, ale vykonat to jaksi nejde, i když chce člověk sebevíc.

Dost mě to štve, protože vim, že je to jen škola, že zdraví je nejdůležitější, ale zkrátka mě moje tělo v tomdle nějak neposlouchá. Ale snad s přicházejícím jarem to teď bude lepší. Budu se učit na státnice, chodit ven se psem.

Evča