Můza

Můza mě navštívila,
pohladila mě a pak vzala roha,
jako coura po divokém večírku.
Mohla se ještě chvíli zdržet,
znovu se přitulit a polaskat se.
Ještě chvíli bych ji tiskl v  objetí,
líbal ji a něžně hladil.
Hýčkal bych ji
a splnil všechna její přání,
mluvil bych s ní
a přesto naslouchal jejímu hlasu.
Ano,měl jsem ji,
však proklouzla mi mezi prsty.
Stále vnímám její doteky,
cítím její sladkou vůni.
Vím,odešla navždy,
ale nikdy na ni nezapomenu.