bolest a stesk
Řekla, že už chce žít po svém
obětovala se, před tím, rodině
chce se bavit a být šťastná
konečně, snad ?
A já, neřád, jí to nechci dopřát
ji miluji, ne však její smích a klid
s tím cizím , který se tu objevil
a její srdce obloudil
Marné moje čekání
na hřející zprávu, slovo
na letmý dotek těla
na milostný pohled
na první myšlenku při probuzení
Ten nezájem je mučící
nudí se a nic ji nebaví
mysl jinde se ji vznáší
a se mnou vteřiny počítá
Vytáhl jsem ústa do bitev
ale řval jsem jen na sebe
sám sobě uštědřil jsem rány
má duše stala se tím bojištěm
Díky náhodný čtenáři
který asi trpíš mými verši, nebo životem
a vydržel jsi to dnes až do konce
Díky, menšíš mi bolest a stesk
Komentáře (0)