Ampowerless- Zrod Anti-Hrdiny-1.díl

Ampowerless
,,Už jsem skoro tam.‘‘ řekl si sám pro sebe Vanter Lessis.
,,Potřebuju šlohnout tu radiaktivní látku. Doufám, že tam teď o půlnoci nikdo nebude.‘‘ Přišel k laboratoři Westate a porozhlédl se kolem sebe.
Nebyla to bůhvíjaká laboratoř uprostřed nějakého velkého města.
Malá sice nebyla, ale nacházela se kouset u silnice, asi někde tam, kde si to nafoukanej pražák nejspíš bude představovat o Brně.
Nikoho neviděl a tak se přibližoval stále blíž a blíž k hlavním dveřím.
,,Určitě tady musí bejt nějakej zadní vchod.‘‘ řekl a obešel celou budovu.
Úspěšně našel zadní vchod, nasadil si kuklu a přistoupil s páčidlem ke dveřím, když najednou uslyšel, jako by se tam něco šustlo. Nastavil ucho ke dveřím a začal poslouchat. ,,To mi asi hučí v hlavě, i když radši si nasadim ten voblek.‘‘ tiše pronesl a nasadil si anti-radioaktivní oblek. Vzal páčidlo, dveře tiše vypáčil a šel dovnitř. ,,Týjo!‘‘ pronesl úžasem. ,,Zvenku to vypadá starý jak Metuzalém, ale uvnitř! Celkem by mě ale zajmalo, kde je ta radiaktivní látka.‘‘
Po dvaceti minutách hledání se mu konečně radioaktivní látka, kterou považuje za nezbytnou pro výzkum superschopností podařila najít.
‚,Tak tady tě mám!‘‘ řekl a vytáhl z batohu práznou, lehkozavíratelnou a nepropůstnou zkumavku. Postupně tuto látku přelíval. Až už byla přelitá, zkumavku pečlivě zavřel. ,,Tak jo, už jenom rychle bezpovšimnutí vypadnout.‘‘
Jak šel, tak šlápl na nějaké tlačítko. ,,Co to k-‘‘ rázem se hlasitě rozezněl alarm.
,,A je to v pytli.‘‘ pronesl a začal utíkat. O pár minut později už byl v lese daleko za laboratoří. ,,No, myslim, že už jsem utíkal dlouho, čas na pauzu.‘‘
Začal otvírat zip batohu a šáhl do něho. ,,Co to tam…‘‘ najednou zjistil, že zkumavka se mu v batohu otevřela a měl ji na ruce. Náhle upadl do bezvědomí.
Po dvou dnech se probudil spoutaný na nemocničním lehátku s dvěma policisty okolo něj. ,,Kde-kde-kde to.. kde to jsem?‘‘
‚,Jste v nemocnici pane. Byl jste dva dny v bezvědomí, ale doktoři si mysleli, že už se neprobudíte. Údajně jste byl vystaven neznámé látce.‘‘ řekl policista. ,,Co-co-cože?‘‘ ,,A taky jste zatčen pro násilné vkradení do laboratoře Westate.‘‘
,,Jen pro vkradení?‘‘ pomyslel si.
,,Našli jsme u vás jen kuklu a laboratoř neohlásilo žádnou ztrátu,
ale i tak možná půjdete bručet.‘‘ řekl policista.
,,Ale.. já… já-‘‘ najednou se panu Vanterovi udělalo špatně.
,,Je mu špatně, zavolejte doktora!‘‘ přišel doktor a začal ho prohlížet.
,,Co to máte s ru-‘‘ dříve než dokončil větu, ruka pana Vantera ho odhodila do dveří.
Policisté, kteří k němu přišli byli odhozeni též, ale pan Vanter nevěřil svým očím.
,,Konečně!‘‘ pronesl. ,,Ta látka zapůsobila! Ale co to se mnou-‘‘ v tu chvíli prolomil okno tak, že střepy se všude rozletěly a skočil z pátého patra.
Dopadl na zem, ale nic se mu nestalo. ,,Tak to mě…‘‘
,,Co to má být?‘‘ najednu stranu byl nesmírně rád, že látka zafungovala, ale na druhou se obával.
,,Au!‘‘ škubl sebou. Náhle vyskočil na sloup. ,,Tyvogo! Je to tady!‘‘
Náhle začal poskakovat po okolních domech, sloupech a autech, aby se co nejrychleji dopravil domů.
Když přišel domů, první co udělal bylo, že zapl televizi a když uviděl co tam bylo, málem mu spadla dolní čelist.
,,Nezbláznili jsme se! Viděli jsme ho všichni na vlastní oči! Odrazil nás a vyskočil z okna.‘‘ říkal v rozhovoru doktor.
,,Policie právě míří do domu hledaného Vantera Lessise, podezřelého z vniknutí do laboratoře Westate a z údajně nadpřirozeného seskoku z okna, který přežil.‘‘
,,Padám pryč.‘‘ řekl, a taky udělal. Když policie vstoupila do domu Vantera Lessise už tam nebyl.
Konec první kapitoly.