KAPKU duchovního, kapku reálného psaní
KAPKU duchovního, kapku reálného psaní
Anotace: Není
No, a pak má možnost si některý z těchto životů vybrat a následně po svém vybrání si nový život i celý Prožít v Hmotném bytí.
Tak, že je to tedy asi tak, jako když koukáme v tv a to na více méně zajímavý film a pak si ho můžeme, musíme prožít v našem fyzickém Světě.Duše, naše já prý, a to má jistě logiku, pak od svého nového početí svůj minulý život jednoduše zapomene.No, a takto to pokračuje stále dokola, něco jako ležatá osmička.Člověk, který dělal špatné věci si však může vybrat zase jen z filmů špatných kde bude, chuďasem, postiženým, násilníkem, alkoholikem... .Následně pak může ve svém dalším životě, dalším hmotném světě, věci změnit k lepšímu.Jednoduše řečeno reinkarnace.
Já sám jsem prošel změnou, kterou jasně cítím i dnes.Před patnácti roky jsem hodně holdoval alkoholu.Přitom jsem podnikal a je až s podivem, že se mi i přesto vše dlouho dařilo.Po několika pokusech abstinovat se nakonec zadařilo a to hlavně kvůli mé milované ženušce, jednoduše řečeno, nechtěl jsem o ní přijít.
Možná jsem tehdy v té alkoholové pasti v minulém životě pokračoval s pitím dále a dopadlo to možná i tragicky, ale já to chtěl změnit a díky Bohu se to podařilo.
Nepiji vůbec a to patnáct let a vůbec mi to nechybí.Nepiji ani přesto, že jsem za těch posledních patnáct let prožil i pár hororových situací, a nezačal jsem s pitím ani v dnešních ne zrovna přijemných dobách.Myslím, že už do svého samotného konce s pitím již nezačnu, a to, ať se bude dít cokoli.Pitím se nic nevyřeší, možná chvilkově, ale ne dlouhodobě.Tak zatím čauky, jdu si dát kafe, to mám místo chlastu.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Pěkná úvaha, plus i ta realita. Klobouk dolů, vyzrát nad démonem.;-)
Mám stále stejný sen, když jsem byla malá vezla mě po úrazu sanitka, prý nic moc dobrého. Asi to bylo zlý, od té doby jsem viděla ulici se sanitkou a já nad ní, pak na operačním sále ty velká kulatá světla a i ty hlasy si dodnes pamatuju a sposty se mi spojilo dohromady, jsko bych tam s někým mluvila a on mě přemluvil jít dál. Pak jsem se zajímala o různé ty posmrtné životy a četla během života všechno možné. Myslím, že to vnímání bylo zkreslené, ale dodnes vím, že tam se mnou někdo mluvil."ST" :-)
01.04.2020 15:44:36 | jenommarie
Díky za zajímavé psaní.Není nad osobní zkušenost, no, na takový zážitek se jistě jen tak nezapomene.:-)
01.04.2020 17:57:15 | Jeněcovevzduchukrásného
zrovna jsem si přinesl uvařený kafe....o min. životě se mi zdálo v mých třech letech..už jsem o tom tady psal.....jó to jsou věci...viz:
sen o krutém odloudění mé křehoučké nastávající-stalo se tak v průběhu 19. stol. na Rusi na jakési lesostepní slavnosti v blízkosti březového lesíka...můj nejlepší přítel-jinak fešný carský důstojník- o přicházejícím soumraku vyzval mou lásku-jež připomínala přeluzným zjevem vzácnou marionettu dálně východních loutkových divadélek-ku tanci a zmizel s ní navždy v březovém porostu-čímž zapříčinil mou celoživotní fobii ze zásnub a a následných vdavek....dodnes jsem opuštěný solitér-pravda, ještě donedávna mstivý promiskuit..však harmonické zažívání milostných vztahů mi nebylo dáno nikdy poznat.******:-D*
31.03.2020 19:28:16 | Frr
:-)Díky Jiří za hezké psaní.No, snad to co jsme nepoznali teď, poznáme v příštím životě.Hlavně, aby to bylo poznání příjemné.:-)
01.04.2020 15:38:35 | Jeněcovevzduchukrásného
Zrovna jsem si u tvého textu vypila "kafe". Proč ty uvozovky? Já ho ráda s mlíkem. Já ho ráda s H O D N Ě mlíka. :oD Takže nočník lžička kafe, cvrk vody, tři lžičky cukru a mlíkooooo. :oD A já jsem alergig na laktózu, takže na to moje kafe musel někdo podojit asi metrák sojových bobů. :oD Proč to píšu? Jsem se tak u tvého textíku zamyslela, co jsem v tom případě asi tak byla v tom minulém životě já. :oD Nebudu to dopisovat, asociace se jistě nabízí sama. :oD Prostě děkuji za trochu toho laskavého humoru i příjemné zamyšlení a k tématu - dnes jsem třeba vyslechla při práci toto:
https://www.youtube.com/watch?v=tbnQVRF_1-Y
Docela mě to zaujalo a nejen jako člověka zvídavého, ale i jako pozorovatele vlastního života. Přeju hodně zdraví a zdravím. :O)
31.03.2020 17:07:21 | Tichá meluzína
Děkuji za hezké psaní:-), no, ty uvozovky jsou tam proto, že člověk vlastně nikdy neumře a stále pokračuje ve svém bytí.Zapomene akorát na své předešlé životy, ale jeho Já se nevytrácí.Zapomenutí může, JE, někdy, až tak silné, že je to až k neuvěření.Před několika roky se mě stalo toto.Jako kluk jsem sbíral angličáky, které jsem pak daroval synovci.V mích padesáti jsem je začal sbírat znova.Jako kluk jsem jich měl cirka šedesát a Všechny jsem je měl v paměti jako v počítači.Jakmile jsem modýlek, který jsem tehdy měl, uviděl na AUKRU, v bazaru nebo na burze, tak jsem se doslova rozechvěl radostí.Všechny modely které jsem tehdy měl již mám zase zpátky.No, a teď o tom ZAPOMNĚNÍ.Cirka dva roky po nabytí všech modýlků z dětství jsem při brouzdání na AUKRU narazil na model většího jeřábu, který jsem v dětství nejvíce miloval a obdivoval.V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem na tento model TOTÁLNĚ ZAPOMNĚL, zkrátka mudel jsem ho spatřit.Když jsem to řekl ženě, tak ona na to řekla velmi výstižnou věc, a to,
Honzo, ty jsi nezapomněl, ty jsi si Vzpomněl.Ano, a já si hnedka uvědomil, že náš mozek je jako velmi víkoný počítač.Máme to prostě stále v hlavě a jak se zdá nikdy se to neztratí.Reinkarnace tedy podle mého je celkem logická záležitost i s tím zapomněním minulých životů.:-)
01.04.2020 15:34:11 | Jeněcovevzduchukrásného