Číslo pět

můj děda jezdil vlakem
a sem tam i chodil pěšky
a babička vařila oběd
a po obědě si dávali kafe
jednou mi takhle oba řekli
že když jsem byl ještě malý
tak jsem jezdil vlakem taky

ve vzduchu je stříbro a slanina a med
potkal jsem tě zítra
potkal jsem tě dnes
a ten tvůj pes
byl vysoko tak vysoko
že jsem přímo cítil

jak vlastním třicetčtyři zbylých dní
které mi dřív nepatřily
jak se skláním nad stavidlem přehrady
a jak vím že zítra bude jen další dnes
motám se jako můra




pořád za světlem!



protože jsem odpadlík a splácím dluhy které jsem nadělal
dávám si do nosu dokud se unesu
a příště až se potkáme budu s tebou mluvit pozpátku
odezírat ti ze rtů a pak si tě vezmu na splátku
budeme mít všechno
slunce
mraky
neboj, lásku taky
a jestli mi dnes večer v kostkách nepadne nic
přísahám že tě budu milovat o to víc
bez hranic

jo