svaTOzář

v krbu loutny hoří vzhůru
sedíš koukáš do plamenů
máš, nad hlavou svatozář

nehází často flintu do žita
on je ten co se s osudem potýká
nenaříká, musí ho znát
nad hlavou nosíc svatozář

jako každej smrtelník
často hledí k oblakům
hledá pochopení, snář
nad hlavou svítí bliká svatozář

nemáš život na zkoušku
chtíč je velkej
tak se svlíkej drahoušku
tak se snaž
na hodinu mám vyplou svatozář

v negližé házíš po mě očima
pohled pro bohy a to
to teprv začíná
já zapomněl však
jak se vypíná
má ochranná hráz
podělaná svatozář

příběh jemuž jsem se
na začátku smál
odešel a já
nevím co bude dál
těžkej život mám
když se svatozáří chodím spát

proto lidi milí važte si
chytejte hříchy
co kolem vás proletí
protože těžký to pak máš
když jako mě
životem doprovází tě svatozář