Celý svět se rozhodl, že někam pojede.
Tak sbalil kufry, sebral se, nastoupil do autobusu a jel kousek na černo, protože měl na cestu jen eura. Co na tom, hlavně, že už vyrazil.
Já jsem pro tentokrát zůstala přesně tam, kde jsem v ten moment, kdy se cesta promýšlela, byla. Svět byl rozrušený z té krásy, na kterou se měl, co nevidět, vydat. Sdělil mi své plány, ne příliš podrobně, snad aby mi nebylo moc líto, že ho při cestování, nedoprovodím. Měl to zkrátka promyšlené, až až.
Tak nějak hala bala, téměř nepohodlně, jsem se usadila a sledovala, jak se chystá. Nezapomněl se se mnou vřele rozloučit, abych mohla s klidným srdcem sledovat, jak mi, za prvním rohem, mizí před očima.
Šťastnou cestu. Vrať se, prosím, v plné síle a s jiskřícíma očima.