Cirk 2/1

Jednou v podvečer si tak sedím ve své žlutobílé kuchyni, lámu si hlavu nad archandělem Gabrielem a Mohamedem, když odkudsi přiletí Kupírek, malá modrá můra. Místo tykadel má peříčka a chytá do nich informace. Začne mi šišlat do ucha:
„Pfedstaf si Anděli! Co se nestalo! Klaunovi zmizel ferfený nos. A teď ho nikdo nenajde!“
Já říkám – no tak si koupí nový – a Kupírek na to:
„Ale né.“ A zvedl oči ke stropu.
„Klauna nikdo nenajde! Pfece bez nosu! To není Klaun! No! Co s tim jako budef dělat?“
Povídám – a co bych jako dělala? Chce vůbec, aby ho někdo našel? Třeba ne.
Kupírek se zamyslel. Z nosu mu vylítlo semínko pampelišky. To od přemejšlení.
„Ale nám se stejská! Fšem z Cirku! Byl milej a hodnej. Pomoz nám ho najít! Jinak Cirk bude pofád smutnej.“ A z tykadel se vysypaly sněhové vločky. To od lítosti.
Povzdechla jsem si – no tak jo… ale jdu s Ramonem! Teda – von letí.
Kupírek se zachechtal kupířím smíchem (to zní, jako když čůráte na plochý kámen) a z uší mu vylítly roztančené noty. To od radosti.
Vyšla jsem před dům, odvázala Ramona a po schodech z mlhy sešla na Cirk. Neměla jsem čas tam chodit. Příliš nebeských starostí.
Vše bylo stejné, jako dřív.
První koho jsme potkali, byl kocour Nemociatus. Hnal si to přímo na palouk s Čokolíky. No jak jinak. Ono když vám někdo vyznává lásku, je to opravdu nádherné…
„Jé - Tě Cirk Anděli! Rád bych si pokecal, ale nemám čas, Čokolice čeká – já se vrátím!“A hnal se dál.
Módní ikona Cirku. Barevné dredy na hlavě a mašli, každý den jinou, podle toho, jak si přeleží ocas.
Větrný Ramon upustil pár větrů a já v tu chvíli uviděla domek víly Fulimíny. Ve tvaru ňadra, no zkrátka erotomanka každým coulem.
Seděla na houpačce před domkem, jak nás uviděla, hodila nohu přes nohu, no samozřejmě neměla kalhotky.
„Tě Cirk, Anděli! Že ty piješ dost piva? Máš nějak větší prsa.“
To se ti zdá - povídám – víš jak chutná nebeské pivo…tak nějak…bezchmelově.
Fulimína se ušklíbla.
„Tak to já jedině Vajtlajt.“
- Co je to? - Ptám se.
„No přece bílé pivo. Jo…dlouho jsi tu nebyla. Tak pojď, naliju ti.“
Uvázala jsem Ramona u plotu a čekala, co se dozvím.