Neurčeno ke čtení !

Život žijících.
Slyš, kdož máš uši ke slyšení.
Není žádné minulosti, neboť vše minulé pominulo již platností.
Není žádného budoucího, neboť v platnost žádné takové ještě nevstoupilo.
Jen pouhá přítomnost ducha JE, ztvárňující evolvu života, jež v platnosti prozařovaná do veškerého tady a teď.
Na čem tedy vskutku záleží?
Já, Ty, On - My stojíme na křižovatce, umožňující učinit tu volbu.
Pozastavme se v rozjímání a pohleďme na ty možnosti, jimiž nyní panujeme vůči vlastním životům.
Život je přetrvávající každou učiněnou volbou a pokaždé ve své volbě žijícího podléhá přizpůsobení se, vývoji a transformaci.
Stejně takto přetrvává i velké dílo alchymistické práce, té souladné práce Ducha s hmotou a hmoty s Duchem.
Práce nezávislá na jedinci, neboť je vykonávána v celém svém žijícím rozsahu Universa dotýkajícím se přítomného tady a teď.
Nikdy jinak nebylo a nikdy jinak nebude.
Prahnoucí hovořit k svému žijícímu jsem, je to právě život sám, neboť žijící činí a způsobuje víření energií života, jež může žijícímu i smrtelnou ránu uštědřit.
Život nelze zastavit, ale žijící může se na chvíli vytratit, než bude znovu pověřeno pečováním o život.
Pozastavme tedy svoje bytí nad otázkami zachování žijícího pro život.
Přisedněme jako celek, společenství, a rozjímejme o tom každý s každým tak, jako bychom hovořili k sobě samotným.
Opřeme se o Pravdu i Lásku v našem společném rozjímání, neboť jsou úctyhodnými rádci žijícímu, když se jimi sám život řídí jako trvající.
Zákonitosti Pravdy a Lásky jsou zcela přirozené a snadné k uchopení každého žijícího, každým žijícím.
Pravdu znát a pravdu mít je vskutku jen pravdou být a pravdu zachovávat.
Lásku znát a lásku mít je vskutku jen láskou být a lásku uchovat.
Sám život nás vyzívá zastavit své běsnění, neboť stojíme na křižovatce cest, z níž jen jedna jediná vede. Avšak evoluce žije dál i když se jí sami způsobíme nepřítomnými.
Hledejme společnými cestami jako jednotní v zachování našich životů, a sdílejme poznání mezi sebou samými, abychom spatřili veškeré své možnosti.
Přijměme své bytí za zodpovědné, a staňme se zodpovědnými za životy, které nám propůjčeny smíme žít.
Nikdo nemůže učinit za druhého rozhodnutí, stejně jako nemůže sejmout nikdo nic z břemene, které si každý prožíváním naplňuje sám, při poznávání uvnitř sebe sama.
Jádro ducha bylo uvolněno a ve své alchymistické práci se ve hmotném taky projeví.
Jádro je vždy dobré, ale zároveň se může stát i nebezpečným žijícímu.
Buď jak buď!
Pro život samotný není žádné špatné či dobré volby v rozhodnutí.
Bdi o tomto a rozjímej jak umíš.
Životem žijícího.