O bytí

V našem životě máme možnost volby, buď se obrátíme k věcem materiálním a hmotným, k tomu, že chceme něco získat, něco mít, či dokonce někoho mít a nebo se obrátíme do svého nitra, kde uvidíme jen nahé umění být, být sám se sebou, být s ostatními, sdílet s nimi jejich bytí v našem bytí a bytí celkovém. Žádnou bytost nemůže udělat štastnou a naplnit něco, co má povahu matérie, hmoty, ať už to jsou peníze, ať už je to nějaký majetek či něco, co ve svém životě hromadíme a vlastně ani nevíme, k čemu to potřebujeme. Co potřebujeme, je umět radovat se ze života jako takového, ať už je to iluze, ať už je to divadelní scéna, ať už je to pouhá fikce, ať je to skutečné či neskutečné, co se děje kolem nás, i tak si to můžeme užít, užít plnými doušky, dát tomu obsah, dát tomu lásku, která s tím obsahem velmi úzce souvisí.

A když se podíváme sami do sebe, do svého vnitřního já, musíme tam nalézt něco, co je povahy naprosto nemateriální, co je povahy, která nesoudí, která nezná kategorií, která prostě jenom je, a když prostě něco jenom je, není to zatížené, není to zatížené ani myslí, tedy falešnou myslí, ani myšlenkami, která nás často svádí k posudkům, dokonce k odsuzování jiných lidí, a dokonce nás samotných.

Obrácení se do svého vnitřního já by mělo být něco krásného, na co se denně těšíme, protože tam je absolutní pravda, tam jsme my nazí, tam jsme my tím, čím jsme, součástí Univerza, součástí Vesmíru, a naše energetická základna, která vychází z našeho srdce, může ovlivnit mnohé, můze udělat štastné nás a skrze štěstí v nás udělat, pomyslně, štastné i ty druhé, dát jim svoji lásku, bezvýhradně, bez očekávání a to je hrozně těžké, protože každý z nás často něco očekává...ale není dobré něco očekávat, protože stejně nevíme, jak se věci budou dále vyvíjet, jak se budeme vyvíjet my, kam budeme směřovat, kam nás to v našem životě zavede, které lidi potkáme a co pro nás budou znamenat. A vězte, že všichni lidé něco pro nás znamenají.

A i když si tisíckrát přejeme mít s někým nějaký určitý vztah, zkusme přijmout věci tak, jak jsou, prostě jen tak, jak jsou. Protože v té chvíli budeme žít v ("absolutní") pravdě a bez iluze v tom přítomném okamžiku - tady a teď. Je to těžké, protože, aby se nás něco nedotklo, jak tomu zabránit, aby se nás něco nedotklo, aby to neudělalo ránu v našem srdci, vždyť po něčem toužíme, něco si přejeme, smysly často dáváme na první místo, neovládáme své emoce a možná víc, než chodit pracovat pro falešné cíle a proto, že vlastně musíme, bychom měli pracovat sami na sobě, každý den,  lehce, tiše, i to je těžké, naslouchat sobě samému, a říci, tohle mé srdce chce, po tom touží, ale nesmí, nebo nemělo by na tom lpět, být zavislé. Každá závislost plodí možná nevědomost, možná něco, čím nejsme opravdoví, čím nejsme ryzí, v čem se zavazujeme sami sobě a někomu jinému a dostáváme se do pasti ega. Ale ego není možné v sobě udusit, ego je možné transformovat na čistou mysl, na Ducha, na Lásku, nenásilně.

Všechno v životě se má dít nenásilně, s mírem a pokorou, láskyplně. Ono to jde, ono to opravdu jde, když chceme, když na sobě chceme pracovat, když chceme, abychom byli opravdovými mistry Lásky a Božství. A okolí to na nás pozná, okolí to s námi bude prožívat, naváže se na to, energie se bude zesilovat, a pomůže to harmonii, pomůže to harmonii Vesmíru, pomůže nám to si uvědomit, kým jsme, jaký je náš úkol. Nebudeme pátrat po smyslu bytí, protože ten smysl nalezmeme právě v tom samotném bytí, v tom, že tady JSME.

Pozn. Opravdu nic nevím, nikomu nechci určovat, jak má svůj život a existenci vnímat a pojmout, to mi absolutně nepřísluší.  Nemohu tvrdit, že takto je to správně a jen takto to v životě platí - je to jen jedna možná filozofická veličina z veliké množiny alternativ pojetí smyslu života a bytí. Zvolená forma přepsané nahrávky může působit v textu tvrdě, jakoby "direktivně", že tak to má být (ale nikdy není nic v životě úplně černo-bílé). Jen jsem to tak v té chvíli roku 2017 cítil, a třeba jsem se něčeho trošičku "dotknul".  Jsme ve vývoji, v proudu okamžiků, i já se měním a proměňuji, ale chtěl jsem, aby to bylo to původní, celistvé a autentické, jak jsem to tehdy nahrál...Budu moc rád, když to s někým z Vás na Modru zarezonuje a něčím Vás to osloví, třeba i malá část z toho, a když ne, i tak to bude v pořádku. Děkuju :-)