Hoří svíce za oknem za duši padlou , vyměňuje se růže černá za květinu zvadlou , za čarodějnici na hranici upálenou , snad do nebe vzatou . Do nebe volající , ženský hlas v ohni křičící , lidé na páleniště nečiníc dívající , jak na popravišti jest vidět , hlava do koše padající , hlava katem setnutá na kůl jest napíchnutá v okolí cest kde nechají kočí koní vést , květy v krví zalité začínají na jaře znovu kvést.
Vlasy ohnivé , zbarvené skoro až do rudé , stále se promítá lidem v hlavně je to ona kdo čarodejnicí bude , lidé obviňovaly se navzájem aby nepřišly o svůj krk , staraly se o to aby jim zůstal celý rodinný krb , nikdy na jiné nemyslely , hned práskly co u jiných viděly , nechovaly se snad nikdy jako dospělý , byly jako děti po cukrovým , moc bdělý , možná jen ostatním uškodit chtěly.
Čarodějnice upálená , častokrát , mladá krásná žena , sotva políbená , všemi muži ve vesnici chtěná , víře ač nezdajíc se stále věrná.
Básně , články , poezie , próza vše bude psáno a přidáváno střídavě :) Jedna nová a jedna starší tvorba z blogu darknessultimate-basne.blog.cz