Má první URBEX výprava

Po 2 rocích pokukování,snění,plánování a odhodlávání jsem si řekla,že NASTAL ČAS.

Po obědě jsem se tedy rozloučila s domovem a vyrazila na cestu dlouhou,nebezpečnou a tajemnou.Míjím poslední panelové domy a dávám se na cestu,cestu hlavní.Už jsem u svého cíle,rozhlédnu se,abych se ujistila zda mě nikdo nevidí a už mám za sebou plot i všechny překážky,které mi stojí v cestě do budovy.Mezi nepsaná pravidla URBEXU patří také to,že do budovy se musíte dostat,aniž by jste cokoli rozbil nebo demontoval.Našla jsem si tedy skulinku mezi plechy.Poslední nádech na čerstvém vzduchu,jdu do kleku a jsem ve uvnitř.Čerstvý vzduch vystřídá pach laků a barev,denní světlo se mění s tím umělým a dobrodružství začíná.Vše si nejprve řádně prohlédnu,poté vyfotím.Následně projdu další části a potom se vydávám dál.V další části budovy mě čeká strojovna,kde jsem se opravdu s fotoaparátem vyřádila.Nějaké tajemné síly testují mou odvahu a statečnost.Fouká vítr,skřípění starých rezavých plechů a padání omítky mi však nezabrání pokračovat.Přede mnou čeká další překážka a test odvahy,dle URBEXERŮ nejproblémověší úseky všech výprav,schodiště.Schodiště,ač celé strašidelně vrzalo,vydželo a já si tak mohla vychutnat pohled na celou místnost z vrchu.Jelikož už se smrákalo k večeru,tak jsem si sbalila fotoaparát s asi pětisty snímky a vyrazila jsem domů.Výprava to však není jediná.Zítra vyrážíme na průzkum hlavních částí budovy.Takže pokud se Vám článek bude líbit,určitě napište a bude pokračování.