Utrpení jednoho puberťáka aneb jedeme do ZOO

Bylo mi nějakých sladkých patnáct a užívala jsem si svá pubertální léta plná vzdorů, průserů a vlastně všeho ostatního co k tomu patří . A poslední o co jsem stála byly rodinné výlety s celou naší povedenou famílií. A právě tehdy, uprostřed týdne nám matka oznámila, že v sobotu vyrazíme na rodinný výlet. Mladší bratr vyjekl nadšením, ale já a moje sestra jsme jeho nadšení rozhodně nesdílely. Matka večer před ,,akcí“ začala smažit řízky a nedbala mého a sestry pohoršení, že opravdu nejsme normální, protože zase potáhneme krosnu žrádla. Matka se však na nás obořila s tím, že jsme hajzové jedny(tento tvar mi vždycky trhal uši) a nechápeme, že kupovat si někde jídlo na výletě, je pro naší rodinu příliš drahé. Sobotní ráno bylo velmi hektické, ostatně jako vždycky, když se naše početná rodinka někam chystá. Sestra se zmalovala tak, že jí otec oznámil, že vypadá jak černoška na slavnosti (občas táty moudra fakt nechápu). Matka tomu nasadila korunu, když si na sebe vzala stejnou mikinu jako já. Celá podrážděná jsem matce vytkla, že nebudu vedle matky chodit jak její dvojče. Matka se urazila a asi mě hodlala provokovat dál a začla si obouvat botasky, asi vám je jasné, že opět stejné jako já. Takže jsem se opět přezula a mohli jsme konečně vyrazit z bytu. První zádrhel nastal v tom, že matka nemohla vyjet z parkoviště a poslala mého nasraného otce ukazovat ven, aby někoho nenabořila. Otec chtěl spojit příjemné s užitečným a při ukazováním se chechtal jak blázen a dělal různé obličeje, matka odvětila, že je to blbeček a neumí pořádně ukazovat. Měli jsme namířeno do ZOO a matka jakožto jediná řidička nás pobízela ať cestou koukáme na ukazatele, protože jsme při takovýchto akcích často autem bloudili. Jinak tomu nebylo ani dnes, máma ječela, že jsme neschopný všichni čtyři a nejsme schopný ji navigovat. Dokonce se matka otočia na světelný křižovatce a když nás čapli policajti a chtěli nám napařit pokutu pětset korun, tak se matka rozbrečela že nemá peníze. Policajti se slitovali a nechali to za dvě stovky. Po delších útrapách jsme se konečně octli před pokladnou a prohlídka ZOO mohla začít. Jak už jsem říkala, byla jsem v pubertě a za naši rodinu jsem se velmi styděla. Obzvláště potom, když matka u klece s opicemi vykřikla, že ten opičák má hrozně velkýho pinďoura a otec odvětil : ,,no jo, je jak já “. V areálu ZOO jsme si zašli pouze na pití (s krosnou žrádla víc ani nebylo potřeba). Matka si dala kafe, otec pivo a já se sourozenci Cappy džus. Otec si chtěl dát nenápadně i druhé pivo a aby to zamluvil, mávnul na pingla, že si dá ještě pivo a dětem ať přinese ještě jednou to čapy. Kolem doby oběda jsme se usadili na lavičkách a začli jsme se ládovat řizky, které matka vytáhla z krosny. Když jsme dojedli řízky, tak matka vylovila i papriky, které začla nožem přímo na lavičce zbavovat jadérek !!!. Po vydatném jídle jsme se začli fotografovat. Tenkrát jsme měli pouze klasický foťák na film. Mladší bratr začal pózovat u sochy želvy a matka ho napomenula, že se tváří jak pablb. Bratr začal natahovat, matka ho vyblejskla a říkala, že to bude hrozná fotka, takže se bratr rozbrečel na celé kolo.
Cestou ze ZOO jsme se ještě zastavili u větrné elektrárny a otec byl podivem tím, jak jsou vysoké a přál si, abychom ho před jednou vyfotili. Matka odvětila, že blbeček se diví. Cestou z výletu jsme se ještě stavili v supermarketu na nákup, měli jsme zase hlad, tak nám matka koupila párky a rohlíky a dala je na pás jako první, takže jsme se už u pokladny začli ládovat a prodavačka spokojeně markovala další zboží, podívala se na nás a řekla : ,,jééé vy určitě jedete někam na výlet, že jo “. A mě z toho fakt málem kleplo.

A ponaučení? No,z rodinných výletů se asi jen tak nevykroutíte, hlavně teda jestli jste puberťáci. Můžu vám jen poradit jediné, pokud vás čapnou policajti, rozbrečte se a prostě hrajte na city. Funguje to :-).