Jak Dežo k bohatství přišel

Jak Dežo k bohatství přišel

V jedné zemi žil ve vybydleném domečku starý Gejza Ožiga. Protože tu bydlel sám bez ženy jen se svým synem, žil si tu docela chudě, protože sociální přídavky byly malé. Jeho žena Eržika s dcerou Arankou odešly do sousedního království, kde si našly práci u silnic a syn Dežo většinu peněz, které získal za práci sběrače a čórkaře ukládal v blízké herně do velkého trezoru s mnoha barevnými světýlky.

Jednou v noci, když Gejza seděl venku na starém barelu a balil si z různých bylin cigaretu, objevila se před ním stará žebračka a povídá: „Synku, dej mi též potáhnout z tvé cigarety, už jsem neměla dramo v hubě ani nepamatuji. Gejza jí podal cigaretu, babka párkrát potáhla a povídá: „Děkuji ti, přestože jsi sám chudý, neváhal ses rozdělit se starou ženou o cigáro. Já nejsem obyčejná žebračka, ale jsem stará indická vědma a teď ti pomohu k bohatství.

Vím, že máš jednoho syna a ten ti to bohatství zajistí. Musí najít vchod do pohádkové země, kde najde spící království. Tam když se proseká hustým šípkovím a dostane se do hradní věže, tak uvidí spící princeznu. Tu políbí a v ten okamžik se spící království probudí, král ho zahrne bohatstvím a ještě mu dá svoji dceru za manželku. No a ty se pak k němu přestěhuješ a budeš si žít v blahobytu. A abych nezapomněla, tady máš ode mne dárek, GPS souřadnice místa, kde je vchod do pohádkové země.“ Podala mu hliněnou tabulku s čísly a zmizela jako pára nad hrncem.

Po půlnoci se vrátil mladý Dežo domů z herny, kde prohýřil utržené love za dvě kanálové mříže. Druhý den v poledne, když už Dežo vystřízlivěl, zavolal ho Gejza a pověděl mu, co se mu minulý den přihodilo.
Dežo chvíli poslouchal a pak povídá: „To zvládnu, mám tu ještě někde dobrou navigaci z toho bílého Mercedesu a vezmu si na cestu i ten křovinořez, který jsi čórnul v Mountfieldu.Přece nebudu sekat nějaké šípkové křoví mačetou.“

Hned druhý den ráno se Dežo vydal na cestu.Otec mu ještě na cestu přibalil láhev vodky, kterou si delší dobu schovával po jednom nákupu v Lidlu. Dežo si hodil přes rameno křovinořez, na něj zavěsil igelitovou tašku s jídlem a láhví vodky, zapnul navigaci a vydal se na určené místo. Dorazil do podivné rokle.Rozhlíží se rozhlíží, kouká do všech stran. Najednou se setmělo, udeřil blesk a zadul silný vítr. Když zas bylo světlo ocitl se Dežo v neznámé krajině, kde rostly podivně pokroucené stromy a neznámé rostliny. Vtom v na nedalekém kopci zahlédl konec nějaké věžičky, na které se blýskala korouhvička. Posilnil se lokem vodky a vyrazil směrem ke kopci.

Jak se blížil, uviděl čím dál víc šípkových keřů. Ale co ho zmátlo, že mezi keři byla prosekaná pěšina.Jak šel tou pěšinou, najednou zjistil, že se blíží k nějaké věži. A co víc. Vstupní dveře byly otevřené. Opatrně se rozhlédl, pravou rukou uchopil pevně mačetu a vydal se po schodech nahoru. Když došel až do malé komůrky, co uviděl. Na podlaze ležela polonahá princezna a několik vysvlečených týpků s ní obcovalo. V Dežovi se probudily přírodní pudy a povídá: „Můžu se taky přidat?“ „Můžeš“, odpověděl ten největší, „postav se do fronty, ale bacha, hlavně nelíbat.“

Dežo si povídá:“Než se dostanu na řadu, tak si tady tu velkou chalupu prohlédnu.“ A nestačil se divit. Na nádvoří stály znehybnělé postavy mužů i žen v podivných hábitech, které nikdy před tím neviděl. Dotkl se jedné ženy prstem… a nic. Zkusil to větší silou…a zase nic. Kouká, žena měla na krku těžký zlatý náhrdelník, zlaté náušnice a prsteny. „Kašlu na nějakou princeznu, ještě jí nějakej z těch blbců políbí, ta začne ječet, nás pochytají a dají do žaláře, pokud nás rovnou nepopraví“,řekl si a začal nehybné postavy obírat o šperky. Za chvilku toho měl plné kapsy. „Musím si najít nějaký pytel, abych to měl kam dávat,“ a šel do hradu. Tam bylo věcí. Prohledával místnost za místností a v jedné objevil u spících strážců okovanou truhlu. Byla zamčená, ale pro něj to nebyl žádný problém jí pomocí mačety otevřít. A zíral!! Truhla byla plná zlatých mincí a drahých kamenů a šperků. „Tak to tady nenechám“, teď by se mi hodil náš rodinný dvoukolák , řekl si a šel hledat nějaký povoz, aby vše naložil. Po delším hledání objevil na zahradě trakař. Naložil na něj truhlici , pytle s ostatním lupem a vydal se zpět k pohádkovým souřadnicím. Tam se opět setmělo,zadul silný vítr, udeřil blesk a když se zas rozednilo, byl ve své krajině a vydal se cestou k domovu.

Po dlouhé době se celý upachtěný dotrmácel domů. „Podívej táto, co jsem přivezl.Tos ještě neviděl. Za celý život jsem tak těžce nepracoval.“ Rozespalý Gejza vyšel na zápraží a ptá se: „A kde máš princeznu a co král?“ „Na princeznu kašlu, to co jsem přivezl je lepší než deset princezen.“ Když si starý Gejza prohlédl co Dežo přivezl, dal mu zapravdu. „Tedy Dežo, už jsem dost starý, ale takovou čórku jsem ještě neviděl. Buď rád, že tě nechytli. Teď si postavíme svůj vlastní palác a já se stanu baronem a budu pak vládnout všem svým soukmenovcům. Tobě koupím nějakou velkou hernu, abys měl kde trávit svůj čas.“A tak se stalo. I jeho žena Eržika s dcerou Arankou rozvázali pracovní poměr u silnic a vrátily se domů. A všichni šťastně žili až do smrti…

A zazvonil zvonec a pohádky je konec……