Pro klauna

Milý Klaune!
Zdravím Tě z planety Cirk. Fusaklín nás pozval do svého ňadra...tedy chalupy ve tvaru ňadra. Uvázala jsem Ramona za keř Všudyrostla - ten roste všude. Na podzim má plody podobné ananasu, ale jíst se nedají. Když je trháš, tak syčí a prskají jako když smažíš vajíčka. V chalupě Fusaklína mne hromily jeho přesýpací hodiny. Přesýpají se totiž samy. Mají čtyři nohy a vždy když se v nich přesypou skleněné dešťové kapky odpérují se a přeskočí obráceně. Je to ohromná podívaná! Ty nohy mají růžové kecky a ve vzduchu jima děsně mrskaj. Musíš se smát když to vidíš. Popíjeli jsme čaj z hluchavek, a museli jsem počítat s tím, že za hodinu na hodinu ohluchneme. Najednou se venku ozvaly Ramonovy větry a hned nato křik. Vyběhli jsme ven. U chalupy stála víla Fraparatka, ruce v bok a tvářila se nasupeně. Ona chodí celá v zeleném. Prý kvůli mimikrům. Ale my dobře víme, že tajně chodí vylizovat lesním včelám med. je pořád celá medově ulepená. Na rameni jí seděl Debrolín. Tvářil se tak hloupě jak vypadal. Ale ona ho měla ráda. Je to opelichaný sup a co je hlavní, má velkej bílej lidskej zadek. Mám sice slušnou fantazii, ale co ona s ním provádí, si vůbec netroufám odhadnout. Možná bych u toho omdlela.Co má pod zadkem...tak to už vůbec pominu.Fraparatka křičí - teda ten Ramon je prase! Sotva přijdu hned mne ofouk! A přitom si chci jen vypůjčit motyku. Jdu na křivule k obědu. A ty jak známo rostou v trusu Bejvoníků. Fusaklíne půjč mi ji... No tak Fusaklín šel pro tu motyku.
Klaune...kdybys tu byl, možná bys ty křivule šel pomoct kopat. A užili bychom si legraci. Ale takhle.....
Zase napíšu.
Anděl