Čersvě stvořený první úspěšný polistopadový restauratér podle pravidel ČSFR stojí o polední před dveřmi své restaurace na periferii nevýznamného malého městečka. Ven vykoukne také číšník.
Restauratér nervózně : Sakra, dneska nikdo nejde.
Pingl znuděně : No jo, jako každej den.
Restaratér zvedne ruku : Hele, koukej.
Pingl: Kdo to je?
Restauratér : Kdo asi? Franta, co má lisovnu. Místní velkopodnikatel. Jde k nám. Hele, dneska první host. Koukej kmitat na plac!
Pingl zmizí a Franta přijde k restauraci.
Restauratér : Nazdáár Franto! Co tě k nám přivádí? Že by ti vyhládlo?
Franta : Ale houby, chodím přece na jídlo naproti, ne?
Restauratér posmutněle : No jo, no.
Franta : Ale potřebovaql bych, aby k tobě chodili na oběd moji lidé.
Restaratér náhle vesele : Žádnej problém Franto.
Franta : Jako, že jim uděláš nabídku.
Restauratér : Neboj, to zmáknem.
Franta : Jako aby to nebylo moc drahý, aby se mi ty lidi vůbec vyplatili.
Restauratér se zamyslí : Hm, zlevníme a zmenšíme porce.
Franta : Tak zase aby se trochu najedli, rozumíš? Jako aby to nebylo drahý a nějak se jim zaplacnul žaludek, rozumíš?
Restauratér : Říkám, že to zmáknem, neboj. A co naproti, tam jsi se ptal?
Franta : Ne, tam je to pro ně moc drahý.
Restauratér : Fajn, tak domluveno.
Franta si s restauratérem plácnou a Franta odchází do restaurace naproti na oběd. Restauratér vejde do své restaurace, zavolá na pingla aby zavolal na kuchaře a aby oba přišli k němu do kanceláře, to jest k malému stolku za výčepem, kde restauratér počítá zrcadlo. Kuchař a pingl přicházejí.
Restauratér : Hele, vod příštího tejdne budeme mít fofr. Budou k nám chodit lidi vod Franty. Hele, co stojí guláš?
Pingl : Dvacet pět.
Restauratér : Hm, tak to zvednem na třicet pět, jasný?
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér na kuchaře : Hele do tý držkový dáváš moc dršek.
Kuchař bez zájmu : Hmm.
Restauratér na pingla : Co stojí držkovka?
Pingl : Patnáct.
Restauratér : Tak ji zdražíme na dvacku, jasný?
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér k oběma : To samý uděláme s ostatním jídlem. Ubereme na mase a přidáme to na vomáčce a podobně a všechno zdražujem. Jasný?
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér k oběma : Tak do práce a kmitat! Zejtra ty kalkulace a ceníky musím mít na stole!
Druhý den :
Franta vchází do restaurace, restauratér stojí za výčepem a roztáčí pivo.
Restauratér vesele : Nazdáár Franto, dáš si?
Franta : Ne, dík. Máš to?
Restauratér podává frantovi papíry : Jasan, je to úplná suprovka. Mrkni na to.
Franta si chvíli prohlíží papíry, přemýšlí, drbe se na hlavě a pak je podává restauratérovi : To je špatný. Je to moc drahý.
Resdtauratér s údivem : Jakto drahý?
Franta : To už by se mi ty lidi nevyplatili, chápeš?
Restauratér : Hele, jsou to supr porce a ceny jsou minimálky. Pak už bych prodělával, uznej.
Franta : To je možný, ale takhle na nich prodělám já. Tak na to zapomeň.
Restauratér polekaně : Počkej Franto, to přece nejde, kam by ty lidi chodili na jídlo? Přece ty svý pracanty nenecháš vo hladu?
Franta : Ale jde, budou chodit tam co já. Naproti.
Restauratér : Tak počkej, já na to ještě mrknu. Leda bych snížil teda ty porce i ceny.
Franta : Udělej to jak chceš.
Restauratér se zatváří zamyšleně : No jo, ale aby jim to stačilo, aby jako neměli hlad a nějak neremcali, chápeš?
Franta : Hele, mě je jedno, jestli ty cvičený vopice budou mít hlad nebo ne, když budou mít hlad, tak se dorazej večer doma po šichtě. Hlavně aby měly něčím zaplácnutej žaludek.
Restauratér : Hele, tak jo, stav se zejtra a bude to tutovka.
Franta si s restauratérem plácnou a Franta odchází do restaurace naproti na oběd. Restauratér zavolá na pingla aby zavolal na kuchaře a aby oba přišli k němu do kanceláře, to jest k malému stolku za výčepem, kde restauratér počítá zrcadlo. Kuchař a pingl přicházejí.
Restauratér přísně hodí papíry před ně na stůl : Takže pánové tohle jste pěkně zvorali. Naštěstí díky mejm vyjednávacím schopnostem máme druhej pokus. Ale poslední!
Pingl a kuchař současně znuděně : Hmm.
Restauratér : Co to tudíž znamená?
Pingl a kuchař : Nevíme.
Restauratér : Že se předělá celá kalkulace, nabídka a ceník,jasný?
Pingl a kuchař otráveně : Jo.
Restauratér : Takže zadání dnešní práce zní : Původní ceny a porce srazit na minimálku. Všechno nastavovat a šidit, jak to jde. Jasný?
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér k oběma : Tak do práce a kmitat! Zejtra ty kalkulace a ceníky musím mít na stole!
Třetí den :
Franta vchází kolem poledního do restaurace. Stejná scéna. Restauratér stojí za výčepem a roztáčí pivo pro Frantu.
Restauratér : Nazdáár Franto. Dáš si?
Franta : Ne, dík. Máš to?
Restauratér podává Frantovi papíry : Jasan, mrkni na to. Tentokrát to je bomba. To už nikdo další nevymyslí.
Franta si prohlíží papíry, drbe se na hlavě a přemýšlí, pak se optá : Hele, dá se to ještě vůbec jíst?
Restauratér upřímě pokrčí rameny : No, snad jo. Nezkoušel jsem to.
Franta : Ale jinak dobrý, jseš pašák.
Restauratér ostýchavě : Dík Franto.
Franta : V pondělí ti sem to stádo naženu, OK?
Restauratér se poprvé zadívá na jídelní lístek, který vytvořil kuchař s pinglem a který mu vrátil Franta a zeptá se Franty : Hele Franto, v kolik chodíš na ten voběd?
Franta : Kolem poledního. Proč?
Restauratér : Asi začnu chodit s tebou. Ty pomeje, co vymysleli ty mý dva kriplové se asi fakt jíst nedají.
Franta si s restauratérem plácnou a Franta odchází do restaurace naproti na oběd. Restauratér zavolá na pingla aby zavolal na kuchaře a aby oba přišli k němu do kanceláře, to jest k malému stolku za výčepem, kde restauratér počítá zrcadlo. Kuchař a pingl přicházejí.
Restauratér významě k oběma : Pánové, takže pochvala, jasný?
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér : Zvládli jste to tentokrát na jedničku, takže co bude následovat?
Pingl a kuchař mlčí.
Restauratér : když to klapne, tak jednička k vejplatě, jasný?
Pingl a kuchař mlčí.
Restauratér : A co je jednička pánové?
Pingl a kuchař mlčí.
Restauratér : Jednička je kilíčko k vejplatě pro každýho, jasný?
Pingl a kuchař jen přikývnou.
Restauratér : A když to těm volům to co jste stvořili, dokážete suprově prodat, že budou spokojený, tak bude co následovat?
Pingl a kuchař mlčí.
Restauratér : Tak bude následovat další jednička a to je co?
Pingl a kuchař mlčí.
Restauratér : To je další kilíčko k vejplatě, pánové.
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér : Takže pánové, teď jdeme dělat co?
Pingl a kuchař mlčí : Teď jdeme dělat a kmitat. Je potřeba udělat rozpis směn, potom rozpočet, nakoupit suroviny a navařit základy. Jinak maso z výseku, brambory trojka jakost a zelenina jakby smet, jasný?
Pingl a kuchař přikyvují.
Restauratér : tak do práce a kmitat. Jedem, jedem!
Pingl a kuchař odcházejí.
Takto vypadala v praxi tvorba cen v restauracích 3. cenové skupiny po pádu komunismu u hostinského Krkovičky.