TOUŽÍM

TOUŽIM

Křídla svá když motýl k slunci obrací
Zná ten pocit, když se léto vytrácí
Z louky květů pár ve váze uschlo nám
Závoj tvůj a prázdné okno dokořán

Toužím až k zbláznění
Ze rtů tvých k ránu pít
Mé slzy teď skrápějí
Tvou tvář, co zřím
V snách...

Už vím, že touha má
Je marná, jak můj žal
Jak píseň, co v korunách
Všem stromům vítr hrál
Jak kůň, co vzdal svůj cval

Možná, že uvěřím
Tvým slibům včerejším
Že vejdeš zas do dveří
Já náruč svou ti dám

Tu touhu můžeš znát
Ta náruč může hřát
Může hřát náruč má
Jak týdny jdou

Už nevěřím
Že tvůj hlas může znít
Tou nocí, když zešeří
Se den, co měl svůj řád
Než čas tu zůstal stát...