Komentáře komentářů

    Předkládám svůj rozbor textu Romana Jocha z lidových novin. Nejsem expert ani na jeden obor, který je k rozboru potřeba, tak ať s tím čtenář počítá.


https://www.lidovky.cz/joch-proc-forman-tolik-nenavidel-nasi-civilizaci-f6m-/nazory.aspx?c=A180420_165304_ln_nazory_mpr

JOCH: Proč Forman tolik nenáviděl naši civilizaci?

    PRAHA Kým byl Sergej Ejzenštejn pro komunismus, kým byla Leni Riefenstahlová pro nacismus, tím byl Miloš Forman pro levicový liberalismus.

    Jsou názory, jež se člověk zdráhá vyslovit s ohledem na předsudky a piety spoluobčanů. Zvláště jde-li o ctěné osobnosti. Miloš Forman ve věku šestaosmdesáti let zesnul. Vždy mi na jeho filmech přišlo něco nepatřičného. Postupně můj pocit uzrál v přesvědčení, které nyní formuluji.

    Byl Sergej Ejzenštejn velký režisér? Nepochybně; jeho Křižník Potěmkin (1925) byl přelomovým dílem kinematografie, z řemeslného hlediska mistrovským. Byla Leni Riefenstahlová skvělou režisérkou? Zajisté; její dokument Triumf vůle (1935) byl na danou dobu úžasný. Ale na obou je něco rušivého, nepatřičného, no ne?

    Lze obdivovat technickou dokonalost děl obou, leč to, co nás znepokojuje, je jejich účel: víme, čemu sloužila. Křižník Potěmkin stalinismu, Triumf vůle hitlerismu.

    Antická filozofie měla za to, že něco dokonalé musí být pravdivé, dobré a krásné zároveň. Dokonalost, toť pravda, dobro a krása simultánně.

    Umění lze hodnotit i jinými kritérii, například schopností vyjadřovat emoce tvůrce, a pravda–dobro–krása jsou upozaděny. I na obraze, který není pravdivý, dobrý, krásný, leč je lživý, zlý a ošklivý, stále lze oceňovat práci štětcem. Může být dokonalá, tj. obraz je parciálně dokonalý, avšak jako celku mu dokonalost chybí. Jako celek dokonalý není. A to je i případ filmů Miloše Formana.


    Pravda, dobro, krása

    Lásky jedné plavovlásky obsahují krásu (ženského těla, jinak tam moc krásy není), ale postrádají pravdu a dobro. Ten příběh je absurdní a vůbec ne dobrý. Hoří, má panenko může pravdivě popisovat malost člověka, ale není tam ani krása, ani dobro.

    Přelet nad kukaččím hnízdem je nejlepším Formanovým filmem; je v něm dobro i krása (lidských charakterů) zároveň, ale není pravdivý, je nerealistický. Vlasy zobrazují lidské dobro, ale není v nich ani krása (jakž takž krásná je jen ta poslední písnička), ani pravda (o tom za chvíli).

    Amadeus má v sobě mnoho krásy, ale žádné dobro a žádnou pravdu – stejně jako Valmont. A Lid versus Larry Flynt je jednoznačně nejhorším Formanovým filmem. Není v něm totiž ani dobro, ani krása, ani pravda.

    Prezentovat producenta pornografie jako bojovníka za svobodu projevu je jako představovat kanibala coby bojovníka za zdravou výživu.

    Goyovy přízraky jsem neviděl a ani vidět nehodlám; mám dost primitivní protikatolické propagandy. Každý nevinný lidský život, který inkvizice zmařila, byl zmařen zločinně. Ale považovat inkvizici za to největší zlo v době Goyova života, v době Francouzské revoluce? Inkvizice za staletí zavraždila asi 3000 lidí, jakobíni během roku revolučního teroru od léta 1793 do léta 1794 vykonali 16 660 rozsudků smrti. Tady se objevilo zlo moderního typu, zlo protototalitní, jež předznamenávalo totalitarismy 20. století, nacismus a komunismus.

    Natočit v americkém levicově liberálním prostředí New Yorku a Hollywoodu, v němž se Miloš Forman pohyboval, film o zločinech jakobínů by bylo trapné, málo snobské a vůbec ne politicky korektní. Proto bylo pro něj „bezpečnější“ natočit film o zločinech inkvizice, i když to už bylo bičování mrtvého koně…
    Nic o zločinech komunismu

    A to mě přivádí k největší výtce vůči Miloši Formanovi. Uprchlík před komunismem nenatočil žádný film o zločinech komunismu. Vzhledem ke svému talentu se mohl pro kinematografii stát tím, kým pro literaturu byli Orwell a Solženicyn. Nestal se, promarnil to.

    Tak se rozhodl. Antikomunismus totiž v amerických levicově liberálních kruzích nebyl populární, populární byl antiantikomunismus. Tož natočil antiantikomunistický film Vlasy.

    Filmy Miloše Formana mají jednu věc společnou: autority v západní civilizaci, ať už morální, lékařské, politické, kulturní, vojenské, či náboženské, jsou zlé; představují civilizační řád, a proto jsou záporné. Rebelové vůči nim jsou však – včetně pornografomana – kladní.

    Člověk si říká: proč Miloš Forman tolik nenáviděl naši civilizaci?

    Proč byl ve svých filmech tak zapšklý, zatrpklý a žlučovitě nepřátelský vůči civilizaci a společnosti, která mu poskytla útočiště, zajistila svobodu, prosperitu a slávu nad všechna očekávání, jež coby prvorepublikové nemanželské dítě z Čáslavi mohl realisticky mít?

    Protože u levicových liberálů je to „in“ a každý snob se tomu musí přizpůsobit. A Miloš Forman byl supersnob.

    Když nyní zesnul, Bože, dopřej klid jeho zmatené a pomýlené duši. Ať odpočívá v pokoji.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/joch-proc-forman-tolik-nenavidel-nasi-civilizaci-f6m-/nazory.aspx?c=A180420_165304_ln_nazory_mpr


Vybírám některé Jochovy teze:

1)    Forman byl supersnob.

2)    Byl zapšklý, zatrpklý a žlučovitě nepřátelský vůči civilizaci a společnosti, která mu poskytla útočiště, zajistila svobodu, prosperitu a slávu nad všechna očekávání, jež coby prvorepublikové nemanželské dítě z Čáslavi mohl realisticky mít.

3)    Antikomunismus totiž v amerických levicově liberálních kruzích nebyl populární, populární byl antiantikomunismus. Tož natočil antiantikomunistický film Vlasy.

4)    Filmy Miloše Formana mají jednu věc společnou: autority v západní civilizaci, ať už morální, lékařské, politické, kulturní, vojenské, či náboženské, jsou zlé; představují civilizační řád, a proto jsou záporné. Rebelové vůči nim jsou však – včetně pornografomana – kladní.

5)    teze dokonalosti - pravda, dobro, krása.

-----------------------------------------------------------------------------

5)     
    Dokonalé umělecké dílo má obsahovat pravdu, dobro a krásu. Přiznám se, že nevím, co tím vlastně má být myšleno. Kdyby umění, aspoň tak neurčitě, jak je chápáno, mělo obsahovat pravdu, asi by značná část produkce zmizela. Zmizel by Dexter, Piráti z Karibiku, Perníková Chaloupka, Illias i Odysea a já nevím, co ještě. Další argument je, co je vlastně pravda? Ví to v tomto kontextu někdo?
    Je např. Mona Lisa pravdivá? Je pravdivý Michalengelo, který namaloval, jak Bůh dává Adamovy život? Je pravdivější Bach nebo Rolling Stones? Zkrátka, v mnoha ohledech je těžké si představit, co pravda vůbec je.
    Že má umění obsahovat dobro? Je zase velice neurčité tvrzení. Je v Moně Lise dobro? Je dobro Goyových obrazech? Je dobro v Bachovy? Přijde mi, že zde se dotýkáme něčeho, co nelze s určitostí stanovit. Mohli bychom třeba tvrdit, že některá díla více nutí lidi dělat dobré věci než jiné. Např. některá díla inspirují lidi k sebevraždám, některá k vraždám. Některá je inspirují ke konzumaci brambůrků. Ale jestli jde vůbec "dobro v díle nějak pojmout, patrně vždy půjde o jednotlivého konzumenta díla. Nevidíme věci stejně.
    A konečně krása. Opět jde o to, co jí nazveme. Přijde, že Joch považuje za krásné to, co se líbí jemu. Že rozděluje na ošklivé a krásné. V trochu intelektuálnějším přístupu totiž může říct, že estetickou hodnotu může mít něco, co je docela ošklivé. Hnusné. Ale nechme to asi být. Já osobně nechci vůbec o estetických hodnotách mluvit, přijde mi, že to je příliš složité.
    Můj závěr z této teze je vpodstatě ten, že posuzovat dílo pomocí takto definované "dokonalosti" je přinejmenším zcestné. Na druhé straně, nebráním se přijetí nějakých estetických kritérií, pokud je ale přijmu, neměl bych hodnotit jen dílo Miloše Formana, ale všech režisérů, popř. všechno umění vůbec. Pokud tedy pojem "dokonalost" není určen jen pro díla Miloše Formana.

4)
    Vůbec si nejsem jist, zda Forman hodnotí autority v západní civilizaci záporně. Ale spor s tím vést nebudu. Souhlasím s tím, že filmy (alespoň ty co si pamatuji) v sobě mají jistý druh napětí mezi hrdinou a jeho dobou. K filmu lid versus Larry Flint, nemyslím si, že by Flint byl příliš idealizován (byť o jeho reálných osudech nevím prakticky nic). Snad tam byla nějaká postava kněze, který si stěžoval, že na něj Larry udělal vtip. K tomu snad ani nemá smysl se vyjadřovat. Ač si ho příliš nepamatuju, řekl bych že film je hlavně o dramatickém osudu, dramatickém střetu, o vzestupech a pádech v jednom kontroverzním, ale sakra rozšířeném odvětví. Dotýká se ožehavých témat křesťanství a sexuality. Nezahrnoval bych do toho celou západní civilizaci, byť uznávám, že téma jednoho osudu, lze v tomto smyslu zobecňovat do větších celků.

3)
    Asi bych řekl, že byl populární antikapitalismus. Ale zase nechápu, co je na Vlasech "antiantikomunistické". Ten film jsem viděl, ale pamatuju si ho tak mlhavě, jako bych ho neviděl. Řekl bych, že to je zkrátka muzikál o hippies, vůbec nevím jestli šel nebo nešel proti dobovému vkusu.

2)
    Nevím, jestli z autorova díla lze soudit na autorovu povahu. Míní tím, Joch, že byl Forman zapšklý vůči Americe? Vůči Česku? Oběma? Nebo že nebyl dostatečně zapšklý vůči Sovětskému Svazu?
    Moje teze, a řekl bych, že bude stejně málo věrohodná jako Jochova je, že Miloš Forman byl předně kreativní, za druhé živelný, citový, až řekněme sprostý, ale současně, že dokázal chladně uvažovat nad tím, jak film postavit, aby v něm bylo to "něco". Nevím, jestli to je estetická hodnota, nebo jen popularita u "levicových intelektuálů". V neposlední řadě musel být zatraceně odvážný a schopný se prosadit, takže řekněme ambiciózní. Nevím, jak to bylo těžké, ale nečekám, že to bylo lehké.

1)
    Zní to spíš jako urážka. Ale opět nevím, co to slovo má přesně znamenat. Řekněme, že to znamená, podbízet se vkusu okolí. Budiž. Myslím si, (a nemám proto sebemenší důkaz), že Forman byl spíš egoistický v tom smyslu, že chtěl aby film byl podle něho - to není snobismus, to je umělecký záměr.

    V čem by pro mě mohly být myšlenky pana Jocha obohacující? Přiznám se, že prvotně na mě působily, jak červenej hadr na bejka. Možná, že až příště uvidím nějaký Formanův film, zkusím se na něj podívat jeho očima. Je pravda, že mi přijde, že jeho filmy se příliš nedávají a myslím, že vzhledem k tomu, co obvykle vidím v televizi je to velká škoda. Dále více filmů jsem viděl v době, kdy jsem byl poměrně mladý. Takže ufetovaná nahá Courtney Love nepůsobí na senzitivní mysl puberťáka přiliš zklidňujícím dojmem. To, že hudební producent v Taking off  (po otázce otce jeho přítelkyně při rodinné večeři, co bude dělat s vydělanými 100 000$) hodlá koupit mezikontinentální balistickou střelu, protože "by to chtělo zvrátit rovnováhu sil", taky člověk nemusí brát zprvu jako vtip.
    Zpět k otázce: například v tom, v čem jsou filmy nerealistické, jak by mohly dopadnout, odehrát se jinak. Dále (to mě v jistém smyslu udivuje), co vlastně Jochovy vadí. Vadí mu proto, že v nějakém smyslu Formanovy filmy špatné jsou (to chtěl dle mě Joch dokázat) anebo proto, že útočí na systém hodnot, které Joch zastává. Tedy např. že v jistém smyslu útočí na institucionální křesťanství ("Inkvizice za staletí zavraždila asi 3000 lidí" je zajímavá informace, snad i hodná ověření, myslel jsem si, že to je řádově víc). V případě Flinta útočí na Jochem hájené pojetí intimity. Tedy sex jen v manželství (a bez kondomu). Jak často radši nebudu zkoumat. Zajímavá je otázka realističnosti Přeletu nad kukaččím hnízdem, ale opět nemyslím si, že dílo lidi zaujme svou realističností. Dále Joch, pokud vím, zastává kapitalismus, tipuju, že fandí Americe, tudíž ve Formanových filmech vidí levicovost. Já ji nevidím téměř vůbec. A to se považuju v určitém smyslu za levicově smýšlejícího, nikoli však autoritativně levicově, tedy stalinismus pro mě rozhodně není ráj na zemi, ani maoismus.)
Upřímně, ani mě nenapadá, které filmy bych hodnotil tak, že zohledňují v nějakém smyslu nějakou ideologii. Možná nějak skrytě. Ale spíš bych řekl, že se prostě takové filmy netočí, protože to nikoho nezajímá, nebo lépe řečeno možná točí, ale já je neznám. Nicméně Eizenštejn a Riefenstahlová. Jména znám, ale ani jeden film jsem od nich neviděl. Myslím, že Forman, pokud ho s někým srovnávat, tak s filmaři jeho generace... Neznám je, jmenujte mi nějaké.

    Obecně bych řekl, že téma uměleckých děl, je vždycky nejednoznačné, subjektivní, takže by se člověk neměl divit, tomu, co se od jiných lidí dočte. Přesto mě ten náhled docela překvapuje. Ale zase v kontextu toho, co jsem napsal, není to až zas tak překvapivé co čtu, tj. že hodnocení Formana je motivované názorem Jocha na svět. Přesto všechno Joch přinesl pohled kritiky, tj. dívat se i na Formana kriticky. Protože Forman v jistém smyslu je idolem (kterým možná ani sám být nechtěl), prostě jako někdo, kdo se prosadil na západě. Podobně jako třeba Král (oni se snad i potkali, myslím... ale nevím), Voskovec, Werich. (Lze Voskovcovi a Werichovi vyčítat levicově orientované filmy?? Jejich hlavní vlastností pro mě je, že jsou staré a nedívám se na ně.)

    Jinak k celé úvaze mě inspirovala úvaha na blistech, kterou jsem vlastně ani celou nepřečetl, abych nebyl příliš ovlivněn. Ostatně moje úvaha není tolik o Formanovi, ale o kritice pana Jocha. Nebudu si přeci brát velká sousta.