Helloween

Helloween

Tento zážitek se stal 19. 2. 2016.
Několik měsíců před koncertem se nás zeptali známí, jestli se s nimi nechceme svézt na kapelu Helloween. Nabídka to byla lákavá, koncert se konal blízko domova v nedalekém Zlíně. Sehnali jsme lístky a netrpělivě sledovali ubíhající dny v kalendáři.
Jelikož se jednalo o náš třetí koncert, věděli jsme, že pokud se chceme dostat do kotle, tak musíme vyrazit na cestu dříve. No ono se řekne dřív. To by ale zrovna v ten den odpoledne, nemohla být sněhová kalamita. Ta si vybrala svou daň zrovna ten den, za celou zimu. Znemožňovala nám totiž, dostat se na tuto akci.
V onen den jsme oba byli v zaměstnání. Manžel blíž k Novému Jičínu a já ve Valašském Meziříčí.
Domluva zněla: Skončím v obchodě o půl čtvrté, zajdu na víkend nakoupit, sednu do autobusu, dovezu nákup domů, převleču se do trička s nápisem Helloween, vezmu lístky a počkám u cesty, jak pojedou od Jičína přiberou mě a hurá na koncert. Krásně se to tady popisuje. Realita byla úplně jinde.
Skončila jsem o půl čtvrté, i nákup se povedl, ale to bylo vše.
Jak vánoční stromeček jsem se doplazila na zastávku autobusu, kde má osoba celá nažhavená čekala na spoj domů. Bohužel nastal problém. Po třičtvrtě hodině nám bylo sděleno, že autobus nepřijede, poněvadž někde uvízl. Zmrzlá, a z rukama vytahanýma jak opice jsem dostala nápad: Zavolám synovi, který bydlí kousek za Valmezem jestli by mě nehodil domů. Syn bohužel nemohl, tak požádal tchána, ten vyhověl. Přijel pro mne na autobusové nádraží a vyrazili jsme. Cestou nám po telefonu hlásili, ať nejedeme přes Krhovou, že před obočkou na Hostašovice je nehoda a je to neprůjezdné. Zvolili jsme teda jinou cestu a to přes Jasenici. Jasenice je vesnice docela do kopce, na kopci se nachází pár domu, při sjezdu také. Výjezd se nám podařilo zdolat. Při snaze dostat se z kopce dolů nás zarazilo několik aut částečně mimo cestu, tímto jsme usoudili, že tudy cesta nevede. Rychlým couváním, než nás někdo nabere zezadu, cesta pokračovala směr horizont, pak otočit a zpět do Valašského Meziříčí. Dostali jsme nápad, že raději počkám v mé práci v barvách lakách, oni se po cestě staví domů pro ty vstupenky a vezmou mi věci na převlečení.
Nevím, čím jsme se ten den všichni provinili, karma pokračovala dále.
Manžela sice vyzvedli z práce, po cestě se do nich zezadu trefila řidička, prostě to neubrzdila. Ještě,že měli kouli. Ona měla ťuklý nárazník, oni nic.
Dojeli pro vstupenky a věci na převlečení, avšak i nadále byl problém s neupravenou cestou.
Nakonec jediná cesta na Valmez, která byla průjezdná, byla zpět na Nový Jičín a okružní cestou směr Hranice na Moravě pak do Valmezu.
Povedlo se. Přibrzdili u mého pracoviště, já i s těma dvěma taškami naskočila do auta, po cestě jsem se převlékla, oni se mě snažili rozmrazit panákami slivovice. Šťastní a celí se blížili ke stadionu, kde už nehrála předkapela, ale rovnou Helloween. Přesto, že jsme se na koncert dostali docela pozdě, stoupli si na stranu k podiu a kochali se muzikou, kterou milujeme.
Nakonec jsme se pořadatele zeptali jestli nemá od nich trsátko. Měl, sice na něm není žádné logo a podpis jak u Kiss, ale je posbírané ze země po koncertě, jak jim uklízeli aparaturu.
Někdy dešti, větru neporučíme. A co takhle sněhu? Taky je to živel. A když se do toho zamíchají dopravní prostředky, to už potom nemáme v naší moci to ovlivnit.
Koncert, byl ale úžasný. Za tu dřinu to opravdu stálo.