Babička

Po ukončení střední školy celých 47 let pracovala na poště.
Porodila dva syny, z čehož jeden z nich jí zavrhnul.
Manžel se s ní rozvedl.
Všichni její sourozenci jsou již po smrti.
Bydlí v bytě se dvěma místnostmi.
Nemůže vídat svá vnoučata z rodiny svého prvorozeného syna.
Její důchod činí 4 500,- Kč.
Celé dny je sama.
Nikdo k ní nepřijde a neřekne, že jí má rád, že mu na ní záleží.
Ale já tě mám ráda a záleží mi na tobě, babi.
Protože i když už nejsem nejmenší, stejně mi pořád pečeš sušenky.
Protože vždy, když k tobě přijdu, musím mít hlad.
Protože víš, kdy mám narozeniny i bez facebooku.
Protože když se hádám s rodiči, bráníš mne.
Protože když jsem byla malá, našla jsi si čas a shlédla se mnou všemožné pohádky, i když jsi měla důležitější věci na práci.
Protože když jsem byla malá, vždycky si mne nechala vyhrát ve stolních hrách.
Protože i když už nejsem nejmenší, pořád mi říkáš broučku.
Je mi líto, že mi vzdálenost, která mezi našimi bydlišti je, neumožňuje tě vídat každý den, jako to bylo když jsem byla malá. Protože ty si nezaslouží být sama. Miluji Tě bez ohledu na to, co o tobě ostatní lidi říkají - bez ohledu na to, že bydlíš ve dvou místnostech se třemi kočkami a navštěvuji tě i když mám na kočky silnou alergii (:-D) – bez ohledu na to, že jsi toho moc v životě nedokázala – bez ohledu na to, že tvůj život bych nikomu nepřála. Prostě jsi moje babička a tak to vždy bude.